|
|
|
||||||
|
|
|
|
|
|
||
|
Historie Krkonoš |
|||||||
|
strana 1
Z horopisného vymezení vyplývá, že Krkonoše náleží do západní části sudetské horské soustavy, rozkládající se od Lužických hor na západě až po Nízký Jeseník v Moravské bráně. Bezprostředními sousedy Krkonoš jsou pak Jizerské hory na západě a Sudetské mezihoří na východě. Společně s Hrubým Jeseníkem a Králickým Sněžníkem bývají Krkonoše často označovány též jako Vysoké Sudety. Krkonoše jsou vymezeny takto: začínají na západě Novosvětským průsmykem a masívem Kapradníku, odkud pomyslná hranice pohoří probíhá po Jizeře a po jižním a východním úpatí Krkonoš, přibližně po linii Kořenov, Příchovice, Dolní Rokytnice, Horní Sytová, Hrabačov, Vrchlabí, Čistá, Bolkov, Mladé Buky, Babí, Křenov, Žacléř. Odtud pak na polské straně pokračuje hranice pohoří přes sedlo Przelecz Kowrska, Podgórze, Karpacz, Sosnówka Dolna, Sobieszów, Piechowice, Szklarska Poreba a údolím řeky Kamiennej opět do Novosvětského průsmyku. Krkonoše, protažené ve směru na severozápad - jihovýchod, V západní části patří k jeho nejvyšším vrcholům Plešivec, Lysá hora, Kotel, Krkonoš a Medvědín, a ve východní části pak Kozí hřbety, Luční a Studniční hora. Krkonošské rozsochy jsou poněkud nižší a z obou hlavních hřbetů vybíhají převážně jižním směrem ( např. rozsocha Kapradníku, Čertovy hory. Ze Sněžky vybíhá rozsocha Růžové hory, pak následují rozsochy Jelení hory, Pomezního aDlouhého hřebenu a posléze rozsocha Rýchor se Žacléřským hřbetem).
|
|||||||
|
|
|||||||
|
|
 |
||||||
Krkonoše se rozkládají v severovýchodních Čechách a státní hranice s Polskem dělí celé pohoří na dvě tvarově i rozlohou nestejné části. České Krkonoše o rozloze 454 km* představují asi 2/3 z celkové plochy a jejich svahy jsou rozsáhlejší, členitější a mírnější, než je tomu na severní polské straně (rozlo-ha 177 km*), která spadá příkrými a krátkými svahy z Slezského hřbetu přes Krkonošské podhůří (Przedgórze Karkonoskie) do rozsáhlé Jelenohorské kotliny (Kotlina Jeleniogorska).
patří jednak vyšší a téměř 30 km dlouhý Slezský hřbet, nazývaný též hlavní, hraniční nebo pohraniční, neboť po něm probíhá státní hranice s Polskem. Nachází se na něm většina nejvyšších krkonošských vrcholů. Od západu k východu to jsou Szrenica, Violík,
Vysoké kolo, Malý Šišák, Stříbrný hřbet, Sněžka, Svorová hora. Jedinou výraznou sníženinou je Slezské sedlo poblíž Špindlerovy boudy (1178 resp. 1198 m n. m.), dělící celé pohoří na východní a západní část. Poněkud nižší je Český nebo též vnitřní hřbet rozddělený hlubokým zářezem Labe nad Špindlerovým Mlýnem.
