| |
strana 1
Krkonoše jsou vskutku výjimečně bohatým pohořím, plným jedinečných a neopakovatelných přírodních a krajinných hodnot. Avšak nejsou pohořím, jehož vývoj se řídil jen přírodními zákony. Poloha Krkonoš uprostřed Evropy předurčovala, že si zde člověk krok za krokem přírodu podroboval a měnil její tvář. Bohatství krkonošské přírody již po několik staletí významně ovlivňuje veškeré kulturní, historické a hospodářské aspekty naší společnosti . Krkonoše
tak v pravém slova smyslu představují národní kulturní dědictví a statut národního parku, kterým
se Krkonoše v roce 1963 staly, je nezbytným předpokladem, nikoli však samozřejmou zárukou zachování tak výjimečných hodnot.
Krkonoše se nacházejí v mírném klimatickém pásmu, kde vedle střídání ročních období je výrazný i vliv Atlantického oceánu a převládajících západních větrů. Teplota v Krkonoších se pohybuje mezi 6 až 0°C. Někdy však dochází k teplotní inverzi, kdy je ve vyšších polohách slunečno a teplo, zatímco v údolích leží chladný vzduch a páry v ovzduší kondenzují v mlhu. Nejtepleji je v Krkonoších v červenci (průměrné teploty od 14°C). Srážky přibývají s
nadmořskou výškou, a to do přibližně 800 mm, které spadnou ročně na úpatí Krkonoš, až po 1200-1600 mm na hřebenech. Již během 19.
století se Krkonoše staly turisticky nejvyhledávanejší oblastí ve střední Evropě. Trvalo téměř půl století, než byla v 50.
a 60. letech 20. století završena dlouholetá snaha prozíravých a moudrých lidí uchovat přírodní bohatství hor před stále tvrdšími
lidskými zásahy. 16. 1. 1959 došlo nejprve ke zřízení Karkonoskiego Parku Narodowego na polské straně hor, mezitím byla vyhlášena i řada přírodních rezervací na české straně hor a konečně 17. 5. 1963 jsou Krkonoše slavnostně prohlášeny prvním českým národním parkem.
Krnap - KPN takové jsou oficiální zkratky obou národních parků, které se dohromady rozkládají na ploše přibližně 425km*. V roce 1986 došlo ještě k vyhlášení ochranného pásma Krkonošského národního parku o rozloze 184 km*. Odpovědností za osud přírody a krajiny v Krkonoších byly pověřeny správy obou krkonošských národních parků, sídlící ve Vrchlabí a v Jelení Hoře.
Mimořádná přírodní atraktivita, snadná dostupnost a dobrá vybavenost Krkonoš pro turistiku i rekreaci se odráží v obrovské návštěvnosti tohoto malého pohoří. Ročně projde českou a polskou stranu Krkonoš celkem přes 10 miliónů lidí. Krkonoše tak patří mezi nejnavštěvovanější národní parky světa, za což bohužel splácí krutou daň. Cestovní ruch spolu s globálním celoevropským problémem posledních desetiletí - průmyslovými imisemi, v jejichž důsledku od konce 70.
let velkoplošně chřadnou a umírají krkonošské lesy. Nesmírně vážné ohrožení samotné přírodní podstaty tohoto pohoří vedlo k zařazení Krkonoš do listiny nejohroženějších národních parků světa (IUCN, 1984). Krkonoše mají stále vysoký mezinárodní kredit. Jejich nedávné zařazení do světové sítě přibližně 300 biosférických rezervací UNESCO (1992), i velký zájem zahraničních institucí pomoci při záchraně Krkonoš ( např. projekt holandské nadace FACE, projekt Světové banky….).
|
|