Polní podmaršálek Ludvík Gablenz (1814-1874) byl slavný vojevůdce, pod jehož vedením zvítězili 27. června 1866 na trutnovském bojišti vojáci X. rakouského armádního sboru.
Šlo tehdy o jediné rakouské vítězství na severním bojišti v celé prusko-rakouské válce. K poctě generála Ludvíka Gablenze proběhlo dva roky po bitvě u Trutnova na návrší Šibeníku slavnostní odhalení sedmnáctimetrového litinového pomníku ve tvaru obelisku. Na Gablenzově pomníku s velkým medailonem tohoto vojevůdce jsou uvedena jména padlých rakouských důstojníků a počty padlých z jednotlivých pluků. Vítězství u Trutnova bylo draze zaplacené - rakouské ztráty 4787 vojáků byly čtyřnásobné oproti pruským 1338. Generál Gablenz během svého života zazářil nejen jako smělý velitel a stratég v rakouských polních taženích (1848, 1859 a 1864), ale jako vzdělaný člověk s velkým rozhledem se účastnil mnoha diplomatických misí. Po určitý čas byl guvernérem vojenskou silou anektovaných území či zastával podobná důležitá poslání ve vysoké zahraniční politice rakouského mocnářství. Jeho život nakonec ovlivnil krach vídeňské burzy - přišel o veškerý majetek. Z rodinných a finančních důvodů se 28. ledna 1874 ve švýcarském Curychu při návštěvě u svého bratra zastřelil.
27. září 1905 byly z curyšského hřbitova, který se tehdy rušil kvůli výstavbě obytných domů, převezeny na přání městské rady do Trutnova generálovy tělesné ostatky (i s pomníčkem) a uloženy v kryptě památníku. Slavný vojevůdce tak leží uprostřed svých padlých spolubojovníků.