Na obsah stránky

 

7. Povodně

7.1 Co znamená „povodeň“ 

7.1.1 Definice povodně 
Povodní se rozumí přechodné výrazné zvýšení hladiny vodního toku nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody. Povodní je i stav, kdy voda z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat, nebo odtok vody je nedostatečný, případně dochází k zaplavení území při soustředěném odtoku srážkových vod.
Povodeň může být způsobena přírodními jevy (přirozená povodeň) nebo jinými vlivy, zejména poruchou vodního díla, která může vést až k jeho havárii – protržení hráze (zvláštní povodeň). 

7.1.2 Typické povodňové jevy na Trutnovsku 
Zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami, se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále i v nížinných úsecích větších toků. Letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti se zpravidla vyskytují na všech tocích v zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích. Letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahují poměrně malá území, mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích, ale i mimo ně. Charakteristický je extrémně rychlý průběh povodně. Zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích. Vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů. 

7.1.3 Fakta z historie 
Město Trutnov bylo v nedávném období, v letech 1997 – 2002, několikrát zasaženo povodní. V roce 1997 dosáhla povodeň v Trutnově hodnoty tzv. 30 – 40leté vody a způsobila škody za více než 15 mil. Kč. Na území správního obvodu obce s rozšířenou působností Trutnov byla škoda vyšší než 100 mil. Kč. 
Tzv. „stoletou vodou“ byl však horní tok řeky Úpy - město Trutnov a jeho okolí - naposledy zasažen v roce 1897. Povodeň měla tehdy neobyčejně ničivou sílu a zasáhla všechny obce ležící v údolí řeky Úpy. Příčinou byla průtrž mračen v Krkonoších, která následovala po dvou týdnech nepřetržitých dešťů. Podle historických pramenů bylo v Horním Starém Městě strženo několik železných mostů, zničeny břehy, škody utrpěly textilní továrny Dytricha a Klugeho. Celá řada domů byla poškozena a pobořena, nalezeno bylo 5 mrtvých těl. V krkonošských obcích, na české straně hor, přišlo o život celkem 120 lidí. 

7.2 Ochrana před povodněmi

Je řízena povodňovými orgány, které ve své působnosti zodpovídají za organizaci povodňové ochrany, řídí, koordinují a kontrolují činnosti ostatních účastníků ochrany před povodněmi.  

7.2.1 Povodňové orgány
- orgány obcí - obecní úřady s rozšířenou působností - krajské úřady - ministerstvo životního prostředí 

7.2.2 Povodňové orgány za povodně
orgány obcí obecní úřady s rozšířenou působností krajské úřady ministerstvo životního prostředí 

7.2.3 Ostatní účastníci ochrany před povodněmi správci povodí správci vodních toků vlastníci vodních děl vlastníci pozemků a staveb, které se nacházejí v záplavovém území nebo zhoršují průběh povodně 

7.3 Fyzické a právnické osoby

K zajištění ochrany před povodněmi je každý povinen umožnit vstup, případně vjezd na své pozemky, popřípadě stavby těm, kteří řídí, koordinují a provádějí zabezpečovací a záchranné práce, přispět na příkaz povodňových orgánů osobní a věcnou pomocí k ochraně životů, zdraví a majetku před povodněmi a řídit se příkazy povodňových orgánů. 

Pokud při této činnosti vznikla vlastníkovi pozemku nebo stavby škoda, má nárok na její náhradu. 

Vlastníci pozemků a staveb, které se nacházejí v záplavovém území nebo zhoršují průběh povodně, mají za povinnost zpracovat svůj povodňový plán (viz. § 71 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách), který se stává součástí povodňového plánu obce či města.

Povodňový plán nemovitosti právnické osoby či podnikající fyzické osoby 
Řeší přípravu a stanoví organizační, operativní, technická a provozní opatření směřující k záchraně osob - zaměstnanců, majetku a životního prostředí. Řeší způsob včasného ukončení pracovních a technologických procesů, zabezpečení nebezpečných látek ohrožujících zdraví a životní prostředí a zajištění snadno odplavitelného materiálu. 

Jedná se o opatření, při nichž se využívá vlastních sil, prostředků (dopravní, manipulační, zemní, apod.) a osob (zaměstnanců) daného podniku. Součástí jsou opatření, která zabraňují způsobení újmy třetím osobám. 

Povodňový plán nemovitosti fyzické osoby (rodinného domu, bytového domu, garáže, aj.) 
Obsahuje informace o nutných opatřeních a činnostech pro ochranu života a zdraví obyvatel nemovitosti a pro ochranu majetku vlastníka a obyvatel nemovitosti. 
Obsahuje rovněž opatření, která zabraňují způsobení újmy třetím osobám. 
Právnické a fyzické osoby nesou náklady, které jim vzniknou vlastními opatřeními k ochraně jejich majetku před povodněmi.

7.4 Stupně povodňové aktivity 


První stupeň – STAV BDĚLOSTI 
nastává při nebezpečí přirozené povodně a zaniká, pominou-li příčiny takového nebezpečí. Je nutno věnovat zvýšenou pozornost vodnímu toku nebo jinému zdroji povodňového nebezpečí, zahajuje činnosti hlásná a hlídková služba. Na vodohospodářských dílech nastává tento stav při dosažení mezních hodnot sledovaných jevů a skutečností z hlediska bezpečnosti díla nebo při zjištění mimořádných okolností, jež by mohly vést ke vzniku nebezpečí zvláštní povodně. 

Druhý stupeň – STAV POHOTOVOSTI 
se vyhlašuje v případě, že nebezpečí přirozené povodně přeroste v povodeň a dochází k zaplavování území mimo koryto. Vyhlašuje se také při překročení mezních hodnot sledovaných jevů a skutečností na vodohospodářském díle z hlediska jeho bezpečnosti. Aktivují se povodňové orgány a další účastníci ochrany před povodněmi, uvádějí se do pohotovosti prostředky k provádění zabezpečovacích prací, provádějí se opatření ke zmírnění povodně podle povodňového plánu. 

Třetí stupeň – STAV OHROŽENÍ 
se vyhlašuje při nebezpečí vzniku větších škod, ohrožení životů i majetku v záplavovém území. Vyhlašuje se také při dosažení kritických hodnot sledovaných jevů a skutečností na vodohospodářském díle z hlediska jeho bezpečnosti současně se zahájením nouzových opatření. Provádějí se zabezpečovací a podle potřeby záchranné práce nebo evakuace. 

7.5 Přehled některých opatření k ochraně před povodněmi ve městě Trutnov a jeho správním obvodu


 Opatření na ochranu před povodněmi jsou 
Preventivní a přípravná – prováděná před povodní. 
Operativní – v době povodně (odezva na nastalou situaci). 
Následná – prováděná po povodni (obnova). 

7.6 Záplavové území 


7.6.1 Co je záplavové území 
Je administrativně ucelené území, které může být při výskytu přirozené povodně zaplavené vodou. Jeho rozsah stanovuje na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Je vymezeno záplavovou čárou, což je křivka odpovídající průsečnici hladin vody se zemským povrchem při zaplavení povodní. Správci vodních toků navrhují stanovení záplavových území prioritně v zastavěných územích obcí kolem vodních toků, zpravidla tzv. stoletou vodu (Q100). 

7.6.2 Definice Q100 Stoletá voda
je hypotetická povodeň, která se teoreticky může průměrně opakovat jedenkrát za sto let. Prakticky se však může vyskytnout v kratším časovém úseku vícekrát nebo ani jednou za sto let. 

7.6.3 Záplavové území města Trutnova
V současné době se záplavové území ve městě Trutnov nachází na řece Úpě v šesti městských částech/k.ú: 
Kalná Voda 
Horní Staré Město 
Dolní Staré Město 
Poříčí 
Bohuslavice n. Úpou 
Adamov 

Střed města je chráněn ochrannými opěrnými zdmi vybudovanými na březích řeky Úpy jako reakce na katastrofální povodeň v roce 1897. 

Záplavové území řeky Úpy bylo stanoveno č. j. 3941/99/ŽP/RM/OkÚ v Trutnově v dubnu 2000, v rozsahu předložené studie odtokových poměrů zpracované správcem toku, Povodím Labe, s. p. 

Poznámka: Studie odtokových poměrů jako podklad pro návrh k vyhlášení záplavového území byly také zpracovány pro následující toky: Babský, Novodvorský , Voletinský a Mlýnský potok. 

7.7 Digitální povodňový plán ORP Trutnov

zpracován firmou Hydrosoft Veleslavín s.r.o., jednou ročně probíhá jeho aktualizace ve spolupráci s vedoucí Odboru životního prostředí a s Odborem Kancelář MěÚ, odd. sekretariátu vedení - krizové řízení. Je k dispozici na webových stránkách města.
 
Vytvořeno 7.3.2012 - aktualizováno 26.4.2021 | přečteno 460x | capek.admin
 

Sloupek 2

MěÚ Trutnov
Slovanské náměstí 165
541 01 Trutnov
tel : +420 499 803 111
fax: +420 499 803 103

e-mail.:
podatelna@trutnov.cz
ID DS (3acbs2c)

IČO:
00278360
DIČ:CZ00278360
č.ú.:124601/0100
load