Chtěl bych se Vrchlabí revanšovat za to, jak mě vychovalo

Bavíme se v době po prvních závodech Světového poháru ve slovinské Pokljuce, a tedy ještě před předvánočními závody v Hochfilzenu a v Novém Městě na Moravě. Jak hodnotíte svůj výsledkový vstup do nové sezóny? Musím říct, že co se týče vyrovnanosti výsledku, jsem velmi spokojen. Trošku mě mrzel poslední závod v neděli, kde jsem běžecky patřil k těm pomalejším, ale věřím, že běžecká forma celého týmu půjde teprve nahoru směrem k Novému Městu na Moravě. Jaké pocity prožívá závodník, když se po mnohaměsíční přípravě opět postaví do startovní brány a vyrazí do svého prvního závodu v sezóně? Já osobně jsem před prvním startem velmi nervózní. Zajímá mě, jak si povedu v porovnání s ostatními závodníky a zda jsem případně udělal nějaký krok dopředu. Zároveň tam je i očekávání, jestli je vše v pořádku, ale všechny ty pocity opadnou po první položce, a pak už se v sezóně pohybuji více uvolněněji, i když nervózní jsem před každým závodem. Jak vůbec proběhla vaše letní příprava? Ze začátku to nebylo nic moc, protože na prvním soustředění jsem si přetížil úpon v koleni a na měsíc mě to vyřadilo z tréninku. My obvykle začínáme trénovat na začátku května, nicméně já začal až druhý týden v červnu. Měsíc mně tedy na samém začátku chyběl. Zbytek přípravy už pak proběhl bez problémů. Proč už začíná příprava na novou sezónu od května? Není to nějak příliš brzy? My jsme jeden z mála sportů, který má přípravné období delší než to závodní. Ale vzhledem k tomu, že máme skoro každý víkend závody, během víkendu je jich hned několik a sezóna není také krátká, je tudíž potřeba, abychom naše těla vytrénovali tak, aby mohla podávat výkony dlouhodobě. Přes léto musíme nabrat vytrvalost a kondici, protože v zimě už to je jenom o tom závodění. Kdybychom trénovali například jen od srpna, tak v prosinci a v lednu můžeme klidně závodit, ale v únoru či březnu už bychom neměli kde brát. Jinými slovy, čím déle trénujete, tím více v sobě vytváříte pomyslné baterky, ze kterých pak čerpáte? Dá se to tak říct. Jak vůbec vypadá letní příprava? Co během ní děláte? Na začátku hodně jezdíme na kole či běháme, vedle toho hrajeme míčové hry jako například fotbal nebo florbal. Samozřejmě nesmím zapomenout na kolečkové lyže, to je takový náš denní chleba a od půlky června na nich stojíme takřka denně. Jaká jsou celková očekávání pro letošní sezónu? Nikdy jsem nešel do sezóny vyloženě s nějakým očekáváním, že bych chtěl něčeho docílit, že něco čekám. Spíš jsem si po uplynulé sezóně vyhodnotil slabší místa, kde to nebylo ono a na čem je potřeba zapracovat, a to jsem se snažil odstranit. Takhle si vždy hodnotím každou sezónu. Snažím se každý rok posouvat dál a dopředu a za těch sedm let, co jsem v mužích, se mně to daří. Ale už na druhou stranu cítím, že se blížím ke svému limitu. Řeknu to asi takto. Když ztrácíte přes dvě a půl minuty na špičku, tak ty dvě minuty stáhnete docela v pohodě a lehčeji, ale ta půlminuta stojí mnohem více práce a je to o detailech. Na očekávání jsem se ptal proto, že po vašem stříbru z olympiády v Koreji tu jsou fanoušci namlsaní a čekají nějaký podobný velký úspěch. Já vím. Nicméně já jsem sportovec od dětství, a když se mně něco povede, tak mě to motivuje k tomu, abych na ten dobrý výsledek navázal. Beru zodpovědnost a vím, že když tu medaili mám, tak se ode mne bude čekat víc. Ale nechci se tím svazovat. Sám vím, jakou mně to dalo motivaci do dalších závodů a nevzalo mně to nic bokem. Jediné, co za sebe mohu slíbit, je to, že do každého závodu půjdu plně koncentrovaný, abych podal maximum. Na co to bude stačit, se ještě uvidí. Nakolik vám olympijské stříbro pomohlo a otevřelo dveře, například při jednání s firmami a sponzory? Tyhle záležitosti máme v biatlonu nastaveny trošku jinak. I když to jsou individuální úspěchy, tak se to spíš vztahuje na tým, protože smlouvy s partnery se vždy uzavírají pro celý tým. Například já když jsem přišel do mužů a neměl jsem žádné výsledky, tak jsem mohl ten sport dělat a jezdit na soustředění díky Ondrovi Moravcovi, Gábině Soukalové nyní Koukalové, Verče Vítkové či Michalovi Šlesingrovi a oni mě vytáhli nahoru. Nyní jsem pro změnu já v té pozici, že se mně něco povedlo a svaz uzavřel smlouvy s firmami i díky mým úspěchům, a díky tomu se i za mnou vytahují noví kluci a holky. Zkrátka to nemáme tak individuální jako Eva Samková či Ester Ledecká. My máme smlouvu se svazem a ten nám odvádí nějaká procenta jako bonusy za sezónu. Jaká je současná situace v týmu? Během léta a podzimu v médiích proběhla řada zpráv o četných odchodech závodníků z nejrůznějších důvodů a pak to bylo dění okolo Gabriely Koukalové. To, že hodně sportovců skončilo, má za příčinu skutečnost, že skončil olympijský cyklus. Pro většinu těch kluků i holek byla hlavní motivace, jestli se dostanou do A týmu, nebo B týmu. Jestli se prokoušou výsledky a třeba se i nominují na olympiádu. Někomu se to zkrátka nepovedlo. Ti kluci si to například rok, dva či tři zkusili, a když se to nepovedlo, rozhodli se například dát na dráhu jiné profese. Biatlon je stále malý sport a nedokáže zaštítit více než osm či deset sportovců v kategorii muži a ženy, takže jde o nějakých šestnáct až dvacet sportovců. Náš tým však loni čítal okolo třiceti lidí, a když je vám pak 23 nebo 24, tak už to taky nechcete dělat zadarmo nebo jen, že vás to baví. A ta Gabriela Koukalová? Gabča to je úplně něco jiného. Já to slovo nemám rád, ale z ní se stala star, hvězda České republiky. Všude, kam přišla, ji lidé poznávali. To pak ale začne člověka velice měnit. Před pěti lety, když Gabča ještě neměla takové úspěchy, byla usměvavá, free holka do nepohody a byla s ní sranda. Ale s tím, jak přicházely úspěchy, tak toho musela zvládat víc a víc a musela se tomu začít přizpůsobovat, což ji trošku změnilo. Ve finále si pak přičichla k jinému stylu života, nemusela k tomu přikládat tu dřinu a dokázala si vydělat něčím jiným. A rozhodla se, že skončí se sportem. Ve své knížce pak zveřejnila nějaké věci o týmu, že nefungoval a tak dále, a já jsem z těch věcí pak byl docela zaskočenej. Je to její vyjádření. Kolektiv byl širší a nějaké neshody budou asi vždy, to je pravda. To potvrdí každý, kdo vede nějaký ženský kolektiv. A teď to nemyslím nějak špatně, to je prostě fakt. Ale nikdy mně to nepřišlo tak, že by z toho měla být psychicky zdeptaná a měla trpět v našem kolektivu. To dokázala tak šikovně zakrýt? Asi jo. Musela to umět zakrýt. Myslím, že takto by odpověděl snad každý z našeho týmu. Jistě, Gabča je úplně jiná. Ona je svou duší umělec a bohém, ale nikdy to nebylo tak, že by se jí dělaly nějaké naschvály. To určitě ne! Nakolik to ovlivnilo náladu v týmu během letní přípravy? Já bych řekl, že více se to odehrávalo loni před Novým rokem, kdy se řešilo, jestli bude Gábina závodit, nebo pojede na olympiádu. Takže tým to určitě ovlivnilo a nějaká nervozita tam byla. Ale pak jsme věděli, že jedeme bez Gábiny, a opřeli jsme se do toho a na olympiádě i přišly medaile. A během letní a podzimní přípravy to náladu uvnitř týmu už vůbec neovlivnilo. Gabča se od nás úplně distancovala a odstřihla. Jak jsem měl možnost pozorovat náladu v našich týmech během závěru přípravy, tak to bylo bez problémů a v pohodě. V letošní sezóně startujete s novou malorážkou. Kdo vám ji vyrobil? Pro většinu našeho týmu flintu vyrábí Pepa Šenberk, což je švagr bývalého šéftrenéra Ondry Rybáře. To je vyrábí ručně ve speciální dílně? On je tesař a dělá sám na sebe v takové malé dílně v Budíkově u Jablonce. Po olympiádě mně řada lidí říkala, proč měníš flintu, když ti přinesla úspěch. Ale já jsem ji měl už čtyři roky a během minulé sezóny jsem už věděl, že na tu příští budu mít novou flintu. Po dvou třech letech přicházejí nové úchopy a nové mechanismy. Na druhou stranu také dřevo trochu pracuje a po těch čtyřech letech bylo opráskaný a bylo vidět, že ta flinta má něco za sebou. Kolik taková flinta pro biatlonistu váží? I s laufem musí vážit minimálně tři a půl kilogramu. Například ta moje nová nyní váží 3,6 kilogramu. To je pro závodníka docela těžké, když s tím má po běhu střílet. Během závodu se to na zádech trošku roznese. A potom když je to v ruce, tak to jsou dělaný úchopy, aby to šlo do těžiště těla a aby tam ta fyzika co nejvíce fungovala a tělo bylo pevné. Co všechno obnáší nechat si udělat novou zbraň? Vzali jsme starou flintu a podle ní jsme udělali délku nové pažby. A pak jsme si řekli, co chceme změnit proti té staré flintě. Poté Pepa udělal hrubý polotovar, já jsem pak přijel a během dvou tří hodin jsme udělali úchopy tak, aby přesně pasovaly do mých prstů. To se pak podle toho vymodeluje a během dalších zhruba dvou dnů je zbraň dodělaná nahrubo a já s ní pak měsíc střílím, a když mně na ní něco nevyhovuje, tak pak za ním jedu a on to poupraví. A když pak dosáhneme finální podoby, tak se zbraň napustí lakem a je to vlastně hotový. Co se stane se starou flintou? Můj otec má v Praze obchod a tam má vitrínu, takže jsem ji zatím uložil tam. Já si ji určitě chci ponechat do budoucna, a když bych pak jednou doma měl svoji vzpomínkovou místnost, tak je to takový artefakt, který si chce člověk vystavit. Jak často jste tady v Krkonoších, ve Vrchlabí či u rodičů v Lánově? Čím dál tím míň. V tomto roce 2018 jsem tu byl asi třikrát či čtyřikrát, a z toho jsem tu dvakrát jen přespal. Tím, že už dva roky máme s přítelkyní v Jablonci nad Nisou byt, tak už člověk jezdí méně a dopřává si svého soukromí a komfortu, což je něco jiného, než když člověk bydlí na ubytovně. Ale Vrchlabí je pro mne rodné město a líbí se mně. Takže po konci vaší kariéry je ve hře i možný návrat zpět? Tak to zase úplně nevím. Záleží, čemu se budu věnovat, a podle toho se to bude odvíjet. Neřeším to, nyní je to pro mne vzdálená budoucnost. Právě. Napadlo mne, jestli třeba neuvažujete o trenérské dráze. Trenérská dráha je určitě jednou z variant, která by mě lákala. Ale jsou dvě různé cesty. Je možné začít u dětí a postupně se propracovávat k dospělým, a nebo to po závodnické kariéře přeskočit hned rovnou k dospělým. Mě by určitě lákalo revanšovat se Vrchlabí za to, jak mě vychovalo, a předat zde své zkušenosti. Takže v tomto případě by Vrchlabí bylo určitě volbou. Kdybyste se úplně odstřihl od sportu - tedy pokud to vůbec jde - a hledal jste uplatnění v jiném oboru, co by to bylo? Mě vždycky hrozně bavila ekonomie, ale tím, že jsem dělal sport, tak jsem se od toho tématu odtáhl. V tuto chvíli to však nepřipadá v úvahu, je to vlastně taková nenaplněná dětská touha. Kdybych se měl odstřihnout od sportu, bavilo by mě vést a organizovat nějakou skupinu lidí. Být tedy něco jako organizační pracovník. Klidně bych si představil sám sebe jako organizátora společenských akcí. Pak jsou i další možnosti, jako že by si člověk otevřel například posilovnu, nebo jít ve stopách svého otce a být například obchodním zástupcem. Jaká je pravděpodobnost, že vás během letošní zimy, či spíš jara uvidí místní lidé na běžeckém okruhu ve Vejsplachách nebo v bílé stopě na Benecku? Letos máme složitou sezónu, protože máme závody i v USA a Kanadě. Takže to bude letos hodně nabité cestováním. Od ledna do konce března budu někde na cestách. Loni jsem měl nějaké tréninky s dětmi z místního klubu. Pokud by na konci letošní zimy byly podmínky, určitě bych se tomu nebránil ani letos. Vraťme se ještě nazpět, do času po olympiádě. Jak jste si užil příjezd a triumfální přivítání ve Vrchlabí? Pro mne to byl úžasnej okamžik. Když jsem letěl zpět do Čech a věděl jsem, že ve Vrchlabí bude tato akce, tak trošku jsem si vzpomněl na obdobnou akci před čtyřmi lety, když se tehdy po hrách v Soči zaplnilo celé náměstí díky Evě Samkové. Tak nějak v koutku duše jsem doufal, že to bude podobný, obzvlášť když jsme byli z Vrchlabí tři medailisti. Musím říci, že i přes velký mráz, který tehdy panoval, mě překvapilo, kolik přišlo lidí a že to tam takřka celé odpoledne vydrželi. Pro mne je to jeden z oněch silných momentů, který je spojen s tou medailí. Bylo to perfektně zorganizované a dýchla na mne domácí atmosféra. Potkal jsem se například s trenérem Alešem Sukem, kterému vděčím za mnohé. Co vám tehdy Aleš Suk řekl? Myslím, že to bylo něco ve smyslu „Ty vole, tys mě šestkrát rozbrečel.“ Chtěl byste něco vzkázat čtenářům Vrchlabinek a obyvatelům Vrchlabí a jeho okolí do nového roku? Chtěl bych jim popřát hlavně zdraví, protože to je to nejdůležitější, co v životě máme, a to ostatní se vždy už nějak vyvrbí. A zároveň se budu těšit na každé setkání s Vrchlabáky při jakékoliv příležitosti. Jiří Štefek jiri@vrchlabinky.cz foto: Petr Slavík, Marcel Schön

Trutnovinky na našem serveru

Zdroj: Trutnovinky, Zobrazit celý článek

Nahoru

Kalendář akcí

« 2019 »
« září »
  Po Út St Čt So Ne
35             1 TRUTNOVSKÝ JARMARK (Akce třetích stran)
1. 09. 2019, 00:00 - 1. 09. 2019, 00:00
Nabídka... (Akce třetích stran)
1. 09. 2019, 00:00 - 30. 09. 2019, 00:00
36 2 ROZHÝBEJME TRUTNOV (Akce třetích stran)
2. 09. 2019, 15:00 - 2. 09. 2019, 17:00
3 POVÍDÁLCI (Akce třetích stran)
3. 09. 2019, 09:00 - 3. 09. 2019, 23:59
LISTOVÁNÍ V... (Akce třetích stran)
3. 09. 2019, 20:30 - 3. 09. 2019, 23:59
4 MILAN KNÍŽÁK: 30... (Akce třetích stran)
4. 09. 2019, 00:00 - 8. 10. 2019, 00:00
5 6 EVA KEŠNEROVÁ:... (Akce třetích stran)
6. 09. 2019, 00:00 - 31. 10. 2019, 00:00
OTEVŘENÍ... (Akce třetích stran)
6. 09. 2019, 14:00 - 6. 09. 2019, 18:00
7 6. ROČNÍK... (Akce třetích stran)
7. 09. 2019, 00:00 - 7. 09. 2019, 23:59
DEN OTEVŘENÝCH... (Akce třetích stran)
7. 09. 2019, 09:30 - 7. 09. 2019, 18:00
8
37 9 10 KONFERENCE... (Akce třetích stran)
10. 09. 2019, 08:30 - 11. 09. 2019, 15:00
Konference... (Akce třetích stran)
10. 09. 2019, 09:30 - 11. 09. 2019, 17:00
11 12 VIKTOR FREŠO:... (Akce třetích stran)
12. 09. 2019, 00:00 - 19. 10. 2019, 00:00
13 DED V DOMĚ POD... (Akce třetích stran)
13. 09. 2019, 00:00 - 14. 09. 2019, 00:00
14 15 1. ROČNÍK... (Akce třetích stran)
15. 09. 2019, 08:50 - 15. 09. 2019, 23:59
38 16 KNÍŽKY PRO NEJMENŠÍ (Akce třetích stran)
16. 09. 2019, 09:00 - 16. 09. 2019, 11:00
LISTOVÁNÍ V... (Akce třetích stran)
16. 09. 2019, 19:00 - 16. 09. 2019, 23:59
17 NEJVĚTŠÍ PŘÁNÍ (Akce třetích stran)
17. 09. 2019, 00:00 - 17. 09. 2019, 00:00
DARUJ KREV (Akce třetích stran)
17. 09. 2019, 06:30 - 17. 09. 2019, 11:00
18 BEJVÁVALO DOBŘE (Akce třetích stran)
18. 09. 2019, 10:00 - 18. 09. 2019, 23:59
GREEN LIFE:... (Akce třetích stran)
18. 09. 2019, 18:30 - 18. 09. 2019, 23:59
19 DRÁČEK (Akce třetích stran)
19. 09. 2019, 16:00 - 19. 09. 2019, 23:59
20 KURZ TOČENÍ NA... (Akce třetích stran)
20. 09. 2019, 16:00 - 20. 09. 2019, 23:59
VÝSTAVA OBRAZŮ A... (Akce třetích stran)
20. 09. 2019, 17:00 - 28. 10. 2019, 17:00
21 TKANÍ NA... (Akce třetích stran)
21. 09. 2019, 09:30 - 21. 09. 2019, 23:59
DEN OTEVŘENÝCH... (Akce třetích stran)
21. 09. 2019, 13:00 - 21. 09. 2019, 18:00
SETKÁNÍ (Akce třetích stran)
21. 09. 2019, 18:00 - 21. 09. 2019, 23:59
22
39 23 RELATIVITA (Akce třetích stran)
23. 09. 2019, 00:00 - 23. 09. 2019, 00:00
AKADEMIE TŘETÍHO... (Akce třetích stran)
23. 09. 2019, 00:00 - 23. 09. 2019, 00:00
24 POZVÁNKA NA VÝSTAVU (Akce třetích stran)
24. 09. 2019, 00:00 - 6. 10. 2019, 00:00
PATAGONIE (Akce třetích stran)
24. 09. 2019, 17:00 - 24. 09. 2019, 23:59
25 26 27 28 29 MISS DIETRICH LITUJE (Akce třetích stran)
29. 09. 2019, 00:00 - 29. 09. 2019, 00:00
DRAKIÁDA (Akce třetích stran)
29. 09. 2019, 14:00 - 29. 09. 2019, 15:00
40 30 LADISLAV ZIBURA:... (Akce třetích stran)
30. 09. 2019, 00:00 - 30. 09. 2019, 00:00
           

banner-v1.giffacebook.jpginstagram.jpg

Počasí Trutnov
 

banner-app-f.jpg