Dovolená na horách aneb Přes Pirin a Rilu s plnou polní

Naše dobrodružství začíná v pátek po obědě dlouhou cestou autem z Trutnova do Bratislavy. Odtud nás za hodinu a čtvrt přenese nízkonákladovka Wizzair do Sofie. Jsme tam po půlnoci, metro jede až v půl šesté, a tak to zalomíme na letišti v jednom zapadlém koutu. Oči ale pořádně nezamhouříme. Spánek se pak snažíme dohnat ve vlaku, kterým cestujeme čtyři hodiny na jih do vesničky General Todorov. Tam poprvé ochutnáme pirinské pivo, hranolky se sýrem a šopák, což pak jíme skoro pořád, když se dostaneme někam do „civilizace“. A samozřejmě u toho na talíři nesmí chybět balkánská pochoutka - kebabčata (čevabčiči). Sluníčko pálí, tak se jdeme „zchladit“ do místních přírodních termálů. Po návratu na vlakáč smlouváme s místními kumpány o tom, jestli by nás autem nevzali do Melniku (asi 20 km). Nabídku 40 lev nejdřív odmítají, ale když se zvedáme k odchodu na vlak, kývnou a cestu máme i s „výkladem“ o okolních vinařstvích. V Melniku jsme tak poměrně brzy. Je čas na relax v parku, navečer vyrazíme na výlet nad město, které je prohlášené kulturní památkou, (proč, to uvidím, až druhý den), ochutnáme zdejší vyhlášené víno a uleháme pod širák v parku. Ráno se tematicky fotíme u zídky s bulharskými barvami a náš trip startuje - vzhůru ke skalnatým pískovcovým pyramidám, jedné z nejvýznamnějších atrakcí Bulharska. První den je naplánovano asi 27 kilometrů pochodu po stezce „Walk Of Peace“. Navštívíme klášter u vesničky Rozhen a potom už jen a jen stoupáme do Pirinského národního parku. Značení Bulhaři nemají úplně ideální, ale GPSka nás vždy vrátí na správný směr. Je vedro, ale jednou nás zkropí i déšť. Večer přicházíme na místo, kde podle mapy má být nějaký srub. A je tam a je zachovalý, takže stany nestavíme. S pondělním probuzením se nám otevírá vybarvená balkánská příroda, kráčíme údolím podél řeky a nabíráme výškové metry. Překonáváme první sníh a po skalách míříme plni sil do prvního sedla. „Lyžař“ Pušmik pak sjíždí dlouhé sněhové pole a sestupujeme k velkému jezeru, kde zjišťujeme, že vůbec nemáme být! Vlastní chybou jsme se dostali do vedlejšího údolí. Neplánované prodloužení trasy znamená hodinu a půl navíc do kopce a z kopce. V patách máme bouřku. Přečkáváme ji na chatě Tevné jezero, kde padá otázka, jestli ještě dnes jít dál, protože k další chatě Vichren jsou to 4,5 hodiny. Ale držíme se plánu, i když tohle rozhodnutí nakonec bolí a přicházíme až o půl osmé. Večerní siestu si zpestřím teplou sprchou. A jde se do hajan, je před námi královská etapa: Výstup na Vichren, nejvyšší horu Pirinu. Vyrážíme brzy ráno. Z nadmořské výšky 1970 metrů šplháme do 2914 dvě a půl hodiny. Závěr mi připomíná vrchol Sněžky, ale dvakrát takový, zahalený do mlhy. Takže nahoře jen pár fotek a pádíme dál. Na řadu má přijít nejnebezpečnější část výpravy s ocelovými lany - hřeben Končeto. Ale popravdě, už předtím i potom jsme zažili větší vzrůšo bez jištění. Při dlouhém sestupu k chatě Javorov si užíváme kochačky a ti otužilejší i koupačku v jezírku Středa je ústupový dnem z Pirinu, kdy padáme asi 17 kilometrů do Razlogu, abychom v údolí nakoupili zásoby a ještě odpoledne začali ukrajovat první kilometry z přesunu do Rily. Poprvé táboříme ve stanech. Naším čtvrtečním cílem je chata Makedonia. Osmihodinový pochod začíná zostra. Vršky Rily jsou sice docela příjemné, ale jen do té doby, než začne bouřit a spustí se liják. Takhle blízko se kolem mě ještě neblýskalo. Se Zajdou proto poslední dva kiláky skoro běžíme, zbytek si nachází úkryt v kleči a pod převisem. Když se všichni setkáme na chatě, dochází k družbě s třemi bulharskými horaly a panem domácím. Jelikož je na místě kytara, o zábavu je postaráno. Padne pár piv i rakijí. Pátek přináší poslední den těžkého výšlapu se čtyřmi vrcholy přes 2650 metrů. Dřina, ale taky úžasná panoramata! A sestup k Rybným jezerům, další pýše bulharské turistiky. Odtud nás už pak „jen“ čeká procházka po cestě do vesnice Kirilova polyana. Stany stavíme u lesa, bohužel v nedaleké restauraci zrovna probíhá rodinná oslava, takže balkánské karaoke nás „baví“ asi až do tří do rána. Na sobotu je plán jasný: ráno klášter v Monastery a pak zasloužený odpočinek v Saparevě Banye, což jsou takové zmenšené Karlovy Vary. Večer pořádná hostina a nocleh na tribuně fotbalového stadionu. V neděli v poledne nasedáme do autobusu, pak do vlaku, metra, letadla, auta a do Trutnova vjíždíme po druhé v noci. Za rok do Makedonie. Michal Bogáň michal@trutnovinky.czfoto: archiv výpravy

Trutnovinky na našem serveru

Zdroj: Trutnovinky, Zobrazit celý článek

Nahoru

Kalendář akcí

« 2019 »
« srpen »
  Po Út St Čt So Ne
31       1 NABÍDKA... (Akce třetích stran)
1. 08. 2019, 00:00 - 31. 08. 2019, 00:00
2 3 4
32 5 6 7 8 9 10 11
33 12 13 14 15 16 SVĚT KVĚTIN (Akce třetích stran)
16. 08. 2019, 00:00 - 17. 08. 2019, 00:00
DEN OTEVŘENÝCH... (Akce třetích stran)
16. 08. 2019, 10:00 - 16. 08. 2019, 16:00
17 18
34 19 DANCE FESTIVAL... (Akce třetích stran)
19. 08. 2019, 00:00 - 23. 08. 2019, 00:00
20 21 22 ARTU KUS FESTIVAL (Akce třetích stran)
22. 08. 2019, 00:00 - 25. 08. 2019, 00:00
23 ZÁVĚREČNÉ... (Akce třetích stran)
23. 08. 2019, 18:00 - 23. 08. 2019, 23:59
24 25
35 26 27 28 29 30 31  

banner-v1.giffacebook.jpginstagram.jpg

Počasí Trutnov
 

banner-app-f.jpg