Hodně moderní jsou bylinky, říká majitel zahradnictví Jindřich Mečíř

Narodil jste se v Praze, jak jste se dostal do Trutnova? V Praze jsme žili jen tři a půl roku. Jelikož otec pocházel z Trutnova, tak jsme sem potom přestěhovali k jeho rodičům.Měli jste zahradnictví v rodině? Otec byl malíř pokojů a matka je vyučená elektromechanička, takže zahradník v rodině nebyl žádný. Táta to měl spíše jako koníčka. Samozřejmě děda a babička pěstovali různé věci na zahrádce, člověk pomáhal, okopával, ale to nebylo žádné velké zahradničení. To mně se třeba jako malému klukovi moc líbilo vaření, takže jsem chtěl jít na kuchaře. V pubertě mi však strašně vadily páry. Tři roky mě opravdu bolela hlava a doktorka mi na kuchaře nedoporučovala jít, tak jsem si jako alternativu vybral řezníka. Proč jste se nestal řezníkem? Já jsem opravdu chtěl mít krám a prodávat maso a uzeniny, kvůli tomu jsem si po vyučení dodělával i průmyslovku na technologii masa. Když jsem se ale v prosinci 1989, měsíc po revoluci, vrátil z vojny, tak se mě táta zeptal: Půjdeš se mnou dělat zahradnictví? A bylo to takové to, rychle se rozhodni, co budeš dělat. Tak jsme se dohodli, že to s ním zkusím. Musel vás přesvědčovat? Nemusel. Doma jsme měli takové hospodářství, takže jsem viděl, že to nějak funguje. A když to trošku přeženu, tak v tu dobu děti ještě své rodiče poslouchaly, ani já jsem neoponoval. Dnes už je to jinak. Třeba své dceři jsem říkal, když šla na učňák, ať jde na floristku. Člověk měl vidinu, že to bude dobrý, ale ona nechtěla. Trošku mě to mrzelo, ale je pravda, že ty děti si k tomu musejí dojít samy. A dnes tu dělá se mnou, stejně jako syn, který se ale v zahradnictví vyučil. A vy jste si musel později dodělávat nějaké speciální vzdělání v této oblasti? Po revoluci tady bylo všechno jedno, ale pak po dvanácti letech vyšel nějaký zákon a byla povinnost doložit, jak jste se k této práci dostal. A bez prokázání praxe vám finančák nesměl vydat oprávnění k prodeji. Vím, že se mi všichni ostatní zahradníci smáli, že budu muset jít do učňáku, ale s otcem nás zachránilo, že jsme to provozovali už dlouho. On vlastně začal už za komunismu v roce 1987, kdy v televizi viděl reklamu. Tenkrát se tomu říkalo něco jako malorolník. V Trutnově mu však ten papír nechtěli vydat, tak kvůli tomu jel až na ministerstvo do Prahy. A díky tomu, že to dělal patnáct let a já dvanáct, tak nám to oprávnění vydali. Jak jste začínali? Otec už ten poslední rok, co jsem byl na vojně, začal doma za barákem stavět skleník, asi 300 metrů nad současným zahradnictvím. Celou zahradu jsme zastřešili a nějakých pět, deset let jsme prodávali na trhu. Mezitím, když jsem přišel z vojny, jsem si našel první manželku ze Starého Rokytníku a po třech letech jsme tam na pozemku vybudovali pařníky, že zahradnictví uděláme tam. V tu dobu však také zrovna prodávali i toto zahradnictví a táta se mě ptal, jestli to má koupit. Já jsem mu řekl, že ne. Tehdy jsme se všeho bál a člověk nevěděl, co bude. Byl jsem rozhodnutý to udělat u tchýně a tchána. Tam jsme ale nakonec po dvou letech zjistili, že to nefunguje, tak jsem otci řekl, že jestli to ještě furt jde, ať koupí to zahradnictví v Trutnově. Stále bylo k mání? Ano, jenomže už ale úplně za jiných podmínek. Zahradnictví tenkrát nebylo, jak je teď, ale táhlo se až dozadu ke trati a bylo i na druhou stranu přes silnici. Když se mě otec ptal poprvé, jestli to má koupit, mohl to koupit všechno. Pak už to nešlo. A za tu cenu, co bychom to před těmi dvěma roky koupili všechno, jsme získali jen čtvrtinu. To vedle, co mi teď stojí barák, jsem přikoupil později. Je fakt, že nám tenkrát paní Horynová říkala: Mečířovi, kupte to celé! Na to nezapomenu do smrti. Teď každých pět let chodím na město, ať nám to prodají. Jenže oni už tam mají nějaké plány, takže to smetávají ze stolu. Na jaké rozloze se rozkládá vaše zahradnictví? Mám tahat papíry? (začne se usmívat a počítá) Asi osm tisíc metrů čtverečních. A to vám nestačí? Na jaře to kapacitně nestačí, to bychom byli schopni zaplnit plochu dvakrát takovou. Některé zboží tak musíme dokupovat, jelikož zákazníků je hodně. Když to řeknu na rovinu, tak 70 procent ročního obratu získáme během tří měsíců - březen, duben, květen. Vyděláváme sice až do listopadu, ale pak přijdou tři měsíce v roce, které jsou úplně katastrofální. Zákazníci sice chodí, ale máte strašný výdej za topení a zaměstnance. Člověk musí hodně počítat a musíte mít nadělané peníze, abyste to přežili. Nejhorší je, že lidé dnes potřebují práci na full time, ale zahradnictví je zrovna sezónní obor. Na jaře sháníte každou volnou ruku, ale nemůžete si nabrat o padesát procent víc zaměstnanců, protože to pak s nimi v dalších měsících finančně neutáhnete. Kolik máte zaměstnanců? Devět, deset lidí mám na stálo a na jaře pak ještě pět brigádníků. Vaše zahradnictví jste vybudoval na zahradnictví, které tady stálo dříve. Co všechno se změnilo? Ano, dříve to tady vlastnil pan Veselý, což byl opravdu vyhlášený zahradník, vyváželi i do Rakouska. Myslím, že paní Veselá ještě žije. Pamatuji, že když ještě táta žil, tak sem za ním jednou za dva roky jezdila a měla radost, že to funguje a její manžel to nedělal zbytečně, i když to tenkrát bylo státní. A co se změnilo? Podívejte se. (V kanceláři vytáhne desky s papíry a ukazuje fotky starého zahradnictví - pozn.) Jediné, co tady zůstalo, jsou staré zděné kůlny, které se předělaly na sociálky a nějaké zázemí pro zaměstnance. Z čeho se vaše zahradnictví skládá? Hlavním bodem je obchod, kde se prodává. Ten je starý pět let. Původně byl tady v kanceláři, kde sedíme, ale ještě jsme ho neměli odepsaný a kapacitně už to nestačilo. Zeptal jsem se táty, jestli ho můžu zbourat a on souhlasil. Bohužel dostavění nového krámu se nedočkal, viděl jen hrubou stavbu. Na krám jsou pak napojené veškeré skleníky. Z osmdesáti procent je všechno zastřešené. Venku máme jen pronajaté plochy od školy a města. To jsou ty plochy, které mi zatím nechtějí prodat, ale jelikož leží ladem, tak mi to zaplaťpánbůh pronajímají. Věděl jste sám, co všechno by mělo zahradnictví obsahovat, nebo jste se musel s někým radit? Všechno je to spíše podle otce. On byl strašně šikovný a s čím přišel, to mělo hlavu a patu. Moderní doba ale zasáhla i zahradnictví. Jednou jsem pak jel do Holandska s firmami, od kterých odebíráme malé rostlinky. Když jsem viděl, v čem to tam pěstují, tak jsem pak tátovi říkal, že je to úplně jinak. Následně jsme vybudovali náš první holandský skleník a koupili sázecí mašinu. A dnes máme už všechny skleníky holandské a sázecí mašiny, plnící mašiny, katrovací mašiny, míchací mašiny… Všechno to ulehčuje práci. Jak náročná je údržba takového skleníkového komplexu? Vzhledem k tomu, že je to z hliníku, ještě pozinkované a natřené, aby to vydrželo, tak skoro žádná. Sem tam, když praskne sklo, je problém s výměnou. Jinak hliník těsní se sklem sám, ale jak vám venku lítají nálety listí a všechno možné, tak se občas některé spoje zanášejí a musíte je vyčistit. Jednou za rok se vymetají žlaby, kontrolují vršky. Letos plánujeme, že budeme muset udělat rekonstrukci toho prvního skleníku, který je tady postavený devatenáct let. Už netěsní a zatéká tam, když jsou přívalové deště. Ale narovinu říkám, uvidíme po sadbě, kolik se vydělá. A když se zeptám, jak náročné je udržet to, co se pod těmi skleníky pěstuje? To je šílená práce a všechno je to o čase. Možná by šla ulehčit a udělat nějaká automatizace, už jsem to někde viděl. Ale to byste museli mít už nějakého ajťáka, který bude sedět u počítače a bude to řídit. A tolik zase to naše zahradnictví nevydělává, aby šlo zautomatizovat provoz. Vesměs se tak dělá všechno růčo fůčo. Kolik času trávíte v zahradnictví? Řeknu vám to takhle, zaměstnanci vám dělají jedny hodiny a potom už je to na majiteli firmy. Takže toho času tady trávím hodně, ani vám to snad nebudu říkat kolik, protože lidé pak tvrdí, že jsem blázen. Ale jen prozraďte. Na jaře je to jednoduché. Když dělám málo, tak dělám šestnáct hodin denně. O sobotách i nedělích.  Ale o tom zahradnictví je, že tomu věnujete ty hodiny. Vydechnete si kdy? Volný mám úplně leden a pak jak si ten čas člověk udělá, ale moc toho není. Jak ale roky přibývají, tak si to člověk přehodnocuje. Já třeba strašně rád chytám ryby, takže jednou za rok nebo za dva jedu na dva týdny do ciziny, a ať si volá, kdo chce. Bohužel, když rybařím někde tady, tak se seberete a vrátíte se, když vám zavolají. Je vaše zahradnictví něčím speciální? Ne, snažíme se dělat všechno proto, abychom vyšli zákazníkům vstříc. To, co je zrovna hitem, máme v nabídce. Dnes jsou hodně moderní bylinky, takže dejme tomu, už od poloviny dubna u nás najdete skoro celý sortiment. Nemáme jen ty extra specifické rostlinky, protože ty nedělá tolik firem a ty, co to dělají, se na tom snaží vyrejžovat. To je můj názor. Co lidé nakupují nejčastěji?Když se blíží jaro, tak to máte jednoduché. Nejvíce se nakupují petrklíče, macešky, cibuloviny. Zahrádkáři, kteří si převychovávají sadbu, berou saláty, kedlubny, to je takový základ. Lidé se v té době už hodně ptají na sadbu, ale já jim říkám, ať nepospíchají. Stačí opravdu přijít v půlce dubna, pak si třeba muškáty dáte za okno a krásně se vám vytáhnou. Když přijde sadba, tak to se prodává už všechno a nevíte dřív co, kdy, kde a jak. Co zahradnická centra velkých řetězců? Vnímáte je jako konkurenci? Je dobře, že tady jsou, protože lidé aspoň mají srovnání. Když do marketů dovezou zboží čerstvé a mají ho od zahradníka, tak to zboží je opravdu pěkné a koupil bych si ho i já. Za čtyři dny ale vypadá úplně jinak, jelikož stojí na vozících. My se snažíme na vozíky naložit, odvést a složit. Samozřejmě, že nám na nich také něco stojí, kdybyste teď šel na zahradu, tak jsem včera přivezl konifery, okrasné keře a všechno možné. S prominutím, klackům to ale nevadí a za čtrnáct dní je shodíme dolů. Ale u té rostlinky, která je živá a roste, je důležité světlo a v těch marketech de facto žádné nemá, to ze strany nestačí. Co všechno si pěstujete sami. Co dovážíte a odkud? Třetinu zboží si vyséváme, koupíme si tady semínka od místních firem a pěstujeme to od píky. Malé rostlinky dovážíme z Holandska. Veškeré řezané kytky, pokojové kytky také nakupujeme. Stejně jako další zboží, když nám něco dojde. Vlastně všechno to pochází z Holandska a je mi jedno, jestli pro to mám jet do velkoobchodu do Prahy nebo na burzu do Wroclawi. Dnes si můžete nakupovat kdekoliv. Beru i věci ze Rtyně. Někdo jezdí i do toho Holandska, protože je to tam levné, ale zase projedete x hodin. Já dost často jezdím na tu burzu do Wroclawi. Že to musíte vidět na vlastní oči? Přesně tak. Když přijde zákazník, také nakupuje očima. Ani mně to na tom obrázku nestačí, potřebuji to vidět a řeknu si, že tohle je prodejný, tohle není, tohle si nechte. Důležitá je u všeho samozřejmě i cena. Co se děje s tím, co neprodáte? Všechno se prodá. Špatné rostliny samozřejmě vyhazujeme. Ale když vidím, že je něčeho nadbytek, tak to zlevním tak, aby to ti zákazníci koupili. Než abych pak vyhazoval macečky, jako někteří zahradníci před pěti lety, tak je radši zlevním. A jelikož máme i velkoobchod a zboží rozvážíme, moc se nestává, že by nějaké zboží zbývalo. Jaký byznys je v zahradnictví? Mediálně bývá někdy hodně vysoký, ale jinak zaměstnanci k té práci musejí mít vztah. Jakmile nemají, je to špatně. Člověk tady nevydrží. Není to obor, který by byl nějak nadstandardně hodnocený penězi, jsou rozhodně práce lepší. A tohle je i navíc špinavá práce, děláte se zeminou. Podívejte se na mě, já jsem furt špinavý a nevypadám jako někdo, koho byste považoval za majitele firmy. Co plánujete do budoucna? Chtěl byste zahradnictví rozšířit? Jedině snad, že by mi město prodalo ty pozemky, o kterých jsme se bavili. Dcera se synem se do toho teď zapojili, tak uvidíme. Jinak mi jde spíše o zákazníky, aby si mohli třeba někde sednout. Dnes je moderní, že když někam přijdou, dají si kávu nebo zmrzlinu. Pozoruji, že sice tam pak stojí spíš na tu zmrzlinu než na kytky, ale to je trend dnešní doby. Na druhou stranu všechno, co se dělá ve firmě na víc, je pak na úkor nás a zaměstnanců. Jakou máte zahradu doma? Když se podíváte před můj barák, zjistíte, že tam je velké jezírko, které zároveň slouží i pro zákazníky, aby se mohli podívat. Jinak samozřejmě pěstuji jahody, maliny a další věci, toho doma máme dost. Co se týká zeleniny, jsou to rajčata, okurky, papriky a ostatní nakoupím. A ještě teda cibuli Globo. To je lahůdková cibule, která může být až kilová a dá jíst jako kedlubna. Je výborná. Michal Bogáň michal@trutnovinky.cz foto: Miloš Šálek

Trutnovinky na našem serveru

Zdroj: Trutnovinky, Zobrazit celý článek

Nahoru

Kalendář akcí

« 2019 »
« květen »
  Po Út St Čt So Ne
18     1 U KRKONOŠSKÉHO... (Akce třetích stran)
1. 05. 2019, 00:00 - 31. 05. 2019, 00:00
DÍLNIČKY PRO DĚTI (Akce třetích stran)
1. 05. 2019, 00:00 - 31. 05. 2019, 00:00
NABÍDKA... (Akce třetích stran)
1. 05. 2019, 00:00 - 31. 05. 2019, 00:00
2 ÍRÁN, POTOMEK... (Akce třetích stran)
2. 05. 2019, 17:00 - 2. 05. 2019, 23:59
3 4 ONDŘEJ PAVELKA:... (Akce třetích stran)
4. 05. 2019, 00:00 - 30. 06. 2019, 00:00
DEN V LESE (Akce třetích stran)
4. 05. 2019, 13:00 - 4. 05. 2019, 23:59
5
19 6 7 POVÍDÁLCI (Akce třetích stran)
7. 05. 2019, 09:00 - 7. 05. 2019, 23:59
SLAVNOSTNÍ... (Akce třetích stran)
7. 05. 2019, 15:00 - 7. 05. 2019, 23:59
8 9 BESEDA S HEREČKOU... (Akce třetích stran)
9. 05. 2019, 16:00 - 9. 05. 2019, 23:59
10 THE RITE OF SPRING (Akce třetích stran)
10. 05. 2019, 00:00 - 10. 05. 2019, 00:00
TRUTNOVSKÝ... (Akce třetích stran)
10. 05. 2019, 12:30 - 10. 05. 2019, 23:59
SLAMĚNÉ OŠATKY (Akce třetích stran)
10. 05. 2019, 16:00 - 10. 05. 2019, 23:59
11 PLETENÍ KOŠŮ Z... (Akce třetích stran)
11. 05. 2019, 00:00 - 11. 05. 2019, 23:59
NOTA BENE (Akce třetích stran)
11. 05. 2019, 15:00 - 11. 05. 2019, 23:59
12
20 13 KNÍŽKY PRO MALÉ... (Akce třetích stran)
13. 05. 2019, 09:00 - 13. 05. 2019, 23:59
LISTOVÁNÍ - MŮJ... (Akce třetích stran)
13. 05. 2019, 20:30 - 13. 05. 2019, 23:59
14 POLITIKA, KTERÁ... (Akce třetích stran)
14. 05. 2019, 17:00 - 14. 05. 2019, 23:59
15 SENIOŘI A „ŠMEJDI“ (Akce třetích stran)
15. 05. 2019, 10:00 - 15. 05. 2019, 23:59
16 JIŘÍ GRUS: ATELIÉR (Akce třetích stran)
16. 05. 2019, 00:00 - 20. 06. 2019, 00:00
MALOVÁNÍ NA HEDVÁBÍ (Akce třetích stran)
16. 05. 2019, 16:00 - 16. 05. 2019, 23:59
ŽENY VE VÁLCE... (Akce třetích stran)
16. 05. 2019, 17:00 - 16. 05. 2019, 23:59
17 TRUTNOVSKÝ DEN... (Akce třetích stran)
17. 05. 2019, 00:00 - 17. 05. 2019, 23:59
THRILLER FIGAROVA... (Akce třetích stran)
17. 05. 2019, 00:00 - 17. 05. 2019, 00:00
18 PO STOPÁCH... (Akce třetích stran)
18. 05. 2019, 00:00 - 18. 05. 2019, 00:00
KOVOVÉ ŠPERKY (Akce třetích stran)
18. 05. 2019, 10:00 - 18. 05. 2019, 23:59
SRAZ VOJENSKÉ... (Akce třetích stran)
18. 05. 2019, 10:00 - 18. 05. 2019, 18:00
TOČENÍ NA... (Akce třetích stran)
18. 05. 2019, 14:00 - 18. 05. 2019, 23:59
19 STUŽKOVÁ VÝŠIVKA (Akce třetích stran)
19. 05. 2019, 10:00 - 19. 05. 2019, 23:59
21 20 21 TAM POD TĚMI... (Akce třetích stran)
21. 05. 2019, 18:00 - 21. 05. 2019, 23:59
22 CHOREA CORCONTICA... (Akce třetích stran)
22. 05. 2019, 19:00 - 22. 05. 2019, 23:59
23 DRÁČEK (Akce třetích stran)
23. 05. 2019, 16:00 - 23. 05. 2019, 23:59
MEČ JAKO PRŮVODCE... (Akce třetích stran)
23. 05. 2019, 17:00 - 23. 05. 2019, 23:59
LISTOVÁNÍ -... (Akce třetích stran)
23. 05. 2019, 19:00 - 23. 05. 2019, 23:59
24 NOC KOSTELŮ V... (Akce třetích stran)
24. 05. 2019, 00:00 - 24. 05. 2019, 23:59
PROMENÁDNÍ... (Akce třetích stran)
24. 05. 2019, 00:00 - 24. 05. 2019, 00:00
PÍSNĚ NA CESTY... (Akce třetích stran)
24. 05. 2019, 18:00 - 24. 05. 2019, 23:59
25 9. ROČNÍK... (Akce třetích stran)
25. 05. 2019, 00:00 - 25. 05. 2019, 23:59
TRUTNOVSKÉ... (Akce třetích stran)
25. 05. 2019, 10:00 - 25. 05. 2019, 22:00
Michal David OPEN... (Akce třetích stran)
25. 05. 2019, 19:00 - 25. 05. 2019, 23:59
26
22 27 28 JARNÍ KONCERT ZUŠ (Akce třetích stran)
28. 05. 2019, 17:30 - 28. 05. 2019, 23:59
29 CIRK-UFF 2019 (Akce třetích stran)
29. 05. 2019, 00:00 - 2. 06. 2019, 00:00
POMOZTE DĚTEM (Akce třetích stran)
29. 05. 2019, 16:00 - 29. 05. 2019, 23:59
30 ŽENY VE VÁLCE... (Akce třetích stran)
30. 05. 2019, 17:00 - 30. 05. 2019, 23:59
31 ZUŠ OPEN 2019 (Akce třetích stran)
31. 05. 2019, 14:00 - 31. 05. 2019, 23:59
   

banner-v1.giffacebook.jpginstagram.jpg

Počasí Trutnov
 

volby-2019.gif