Kateřina Hindráková si jde za novými sny. Vrchol kariéry jsem měla v pětadvaceti

Káťo, co by tě přesvědčilo, aby sis ještě rozmyslela svůj odchod do basketbalového důchodu? Vůbec nic. Ani peníze, ani trenér, pod kterým sem vždycky chtěla hrát, ani nějaká sázka. Teď už by mě opravdu nepřesvědčilo vůbec nic. Jsem ráda, že rozhodnutí skončit ve mně takhle vnitřně dozrálo a já jsem s ním už naprosto ztotožněná. Opravdu ani peníze? Ty bývají mocným nástrojem. Jaká částka by musela být ve smlouvě, abys kývla? Opravdu žádná. Vím, že basketbalem bych si teď ještě byla schopná vydělat víc, než si vydělávám normálně. Když to ale prostě neděláte rádi a trpíte v té práci, tak jsou peníze, které za to nestojí. A to pro mě jsou přesně ty basketbalové peníze. Navíc, už jsem ani nechtěla opouštět Trutnov, kde třeba v současné situaci žádat takové peníze by bylo úplné sci-fi. Kdy se u tebe basketbal dostal do stavu, že ho neděláš ráda? Bojovala jsem s tím už před odchodem do Německa. To už jsem byla taková trošku nalomená a čekala jsem, jestli pro mě zahraniční angažmá bude impulsem, který mě v basketbalu udrží. Ale nezlomilo se to. Prostě ten styl života je strašně odlišný od normálního a v nějaké fázi jsem si uvědomila, že ten basketbalový život není pro mě, že v těch pauzách mezi tréninky se nudím. To, že jsem pak ještě rok hrála v Trutnově, bylo vyloženě kvůli tomu, že jsem chtěla Trutnovu podat pomocnou ruku, protože všichni víme, že o penězích to tady vůbec nebylo, ale bylo to o basketbalu a o tom trošku klubu něco vrátit. Už před rokem v létě jsme spolu dělali rozhovor, kdy jsi mi povídala, že basket pro tebe není prioritou, že mu nedáváš sto procent… Basketbal u mě nikdy neměl stoprocentní prioritu, na škole to bylo třeba 70 a 30 nebo 60 a 40… Vždy měl ale převahu nad padesát procent. Pak už se to ale začalo hodně blížit nule a teď je to fakt nula. To jde takhle basketbal úplně vystrčit ze svého života? To je tím, že basketbal se nedá dělat rekreačně. Podle mě to není sport, který si jdete zahrát jen tak. Jít si jednou zahrát nějakou pralesní ligu a hrozí vám kotníky, kolena a taková ta všemožná náhodná zranění. Je to kontaktní sport a je to strašně těžké hrát rekreačně. A já ani nemám chuť to nějak hrát takhle podobně. V basketbalovém životě vůbec neplánuji pokračovat, mě teď naplňuje to, že si jdu po práci na chvilku zaběhat s vědomím, že můžu a ne že musím. To je osvobozující pocit. Ale tohle pochopí jen člověk, který to dělá celý život. Například Jana Veselá také skončila z ničeho nic a na basket se po skončení kariéry ani nepodívala. Našla se úplně v jiném oboru - ve zdravé výživě. Je spokojená, šťastná a nechybí jí to. Někdy člověk prostě udělá takovou čáru a život je pro něj úplně někde jinde. Kdy přišlo tedy to tvoje definitivní rozhodnutí, že za basketbalem uděláš čáru? Asi tak o Vánocích loňského roku, takže to bylo ještě v sezoně, kdy už jsem zjistila, že tam nechodím ráda a jen proto, že musím. Bavila ses o tom s někým, že chceš skončit? To finální rozhodnutí bylo jen moje. Musím říct, že třeba rodina to naprosto kvitovala. Když to tak vezmu, tak já jsem z toho basketbalové kolotoče vyskočila relativně s čistým štítem. Nějaká zranění byla, ale nic velkého. Takže do normálního života jsem neopotřebovaná, což ne moc lidí těsně před třicátinami může říct. To je také skvělé. Kariéru končíš právě ještě před třicítkou. Člověk by si řekl, že v tomto věku by měl být sportovec ještě na vrcholu a sklízet vavříny, ne? Myslím, že já jsem na vrcholu kariéry byla v pětadvaceti na mistrovství Evropy ve Francii a pak už nic víc nepřišlo. Celý sport je stejně o hlavě. Když ji člověk má nastavenou dobře, zvládá to množství tréninků a jde si za svým cílem, který má vysněný. Tak je to v pořádku a věřím, že to dokáže. Mně už ale sny začaly formovat jiným směrem a říkala jsem si, že je na čase si je splnit, takže na tom pracuju. A všechny basketbalové sny sis splnila? Já jsem nikdy neměla basketbalové sny. Nikdy jsem to neměla tak, že bych něco musela vyhrát. I když tajně jsem doufala, že si jednou zahraji Euroligu, což se mi povedlo v Brně, ačkoliv jsme skončili tak, jak jsme skončili. To, že si člověk zahrál proti nejlepším hráčkám v Evropě, byl zážitek. Možná jsem se ještě chtěla podívat do reprezentace, což se mi taky podařilo. Když mluvíš o reprezentaci, nabídku do nároďáku jsi dostala i v loňské sezoně, přestože jsi působila v poloprofesionálním klubu, ale odmítla jsi. Proč? Už jsi věděla, že budeš končit, nebyla by to pěkná rozlučka s kariérou na domácím mistrovství Evropy? Myslíš si, že nepostupem ze skupiny by to byla pěkná rozlučka? (smích) Ne, teď vážně. Už jen to, že oslovili mě - poloprofesionální hráčku z Trutnova, která si jde po večerech zatrénovat, a když to řeknu blbě, nějak si odběhá 35 minut a dá si svoje body, tak si myslím, že je něco špatně v reprezentaci a ne že je to dobře se mnou. Rozhodně to nebyla moje hra jako před pěti lety. Jasně, ale nabídka z reprezentace se neodmítá, ne? Ten důvod, proč jsem odmítla reprezentaci, byl, že jsem s tím absolutně nepočítala. Oslovili mě někdy v půlce dubna po ukončené sezoně, kdy jsem už celou sezonu pracovala a měla jsem nasmlouvané zakázky na energetické průkazy, kterými jsem se živila. Nejde si vzít z práce pět týdnů dovolené kvůli nějakému mistrovství Evropy. Už jsem to tak neměla nastavené. Když už pro ten basket nežijete, tak vám ani tohle nepřijde atraktivní. Podle mě mělo vedení reprezentace špatné informace. Na jaké nejhezčí chvilky kariéry budeš nejraději vzpomínat? Asi na sezonu, kdy jsme s panem Petrovickým a týmem postoupili do play-off Evropského poháru. To byla sezona, kdy se tady daly holky nejvíc do kupy. Skvělý rok. I když se na trenéra v sezoně nadává, tak je potom vždycky na co vzpomínat. A samozřejmě nezapomenu ani na mistrovství Evropy ve Francii. To bylo fantastické, strašně jsem si to užila. Já ale budu strašně ráda vzpomínat na všechna basketbalová léta. Kdyby nebylo basketu, tak nejsem tam, kde jsem, a nemám se tak, jak se mám. Jsem za to strašně ráda. Chci říct, že sport mě vychoval i psychicky. Díky sportu jsem lepší člověk tím, jaké mám vlastnosti. Naučil mě disciplíně. To jsou věci, které vidím nebo jsem viděla, že mladší generace dětí postrádají. Jsem ráda, že jsem si tím prošla a formovalo mě to. Řekni mi jednu věc, po které se ti bude nejvíc stýskat, a co ti naopak vůbec nebude chybět? Určitě mi nebude chybět ten rozvrh, že mám naplánovaný život. Jsem ráda, že si práci a všechno plánuji sama. To všichni, co mě znají, vědí. A po čem se mi bude stýskat? Asi mi bude chybět taková ta euforie po těžce vydřeném vítězství, třeba jako když jsme letos porazili Slavii. To byla asi poslední euforie, kterou jsem zažila. Věřím, že teď tu dávku euforie najdu zase někde jinde. Kdy naposledy jsi v ruce držela basketbalový míč? Držela jsem ho v červenci na oslavě Honzy Romančáka, kam jsem ho musela přinést, protože jsem míč jako jediná vlastnila. Ale ani jsem si s ním nedribla. I když mamka opravila koš na garáži, celý ho zrenovovala, tak mě napadla myšlenka, že by bylo zajímavé si jen tak vystřelit. Myslím, že takhle venku to bude fajn, odreagovat se. V člověku to samozřejmě zůstane. Budeš se do haly alespoň chodit dívat na zápasy? Jo, budu. Když to vyjde a bude čas, tak určitě zajdu ráda. Ráda se zase uvidím s holkami z týmů, co budou hrát proti Trutnovu. Tohle mi vlastně také bude chybět. Lidé, které jsem poznala okolo basketbalu. Vždycky je ráda uvidím. Pohled na basket z hlediště s Krakonošem v ruce bude skvělý. (smích) Jak tě tak poslouchám, ty určitě nebudeš ten případ sportovce, který se nevyrovná s koncem kariéry, viď? Vůbec. Ale to je dané tím, že po ukončení školy jsem i pracovala. Nepociťuji žádný strach z toho, že bych se neuživila. Myslím, že si můžu dovolit skončit, aniž by mě to nějak poznamenalo. Basket nevidím do budoucna ve spojení ani s trénováním. To jsou prostě plné víkendy a já už nechci plné víkendy. Chci si o víkendech dělat, co chci. Těším se, že budu mít takový novější život. Život, který se bude točit kolem pečení dortů? Když jsem se příteli zmínila o konci kariéry, dostala jsem od něj velmi tématické tričko, na kterém je vyobrazen pekáč a slogan Peču na to. Takže to opravdu vystihuje to, co mě čeká. Opravdu budu, vlastně budeme péct. Konečně si splníme se sestrou naše sny a budeme péct sladké dobroty. Teď už náš byznys nebude jen pro kamarády a přátelé, ale bude všechno oficiální a každý bude moct ochutnat. Zařizujeme si malou provozovnu s maličkým prodejem. Strašně moc se na to obě těšíme a momentálně tím opravdu žijeme. Doufám, že se to vydaří, jak budeme chtít... Ale ono se to vydaří, protože každý svého štěstí strůjcem. Věřím, že poctivá práce se projeví a Sladký Tečky budou úspěšné. KATEŘINA HINDRÁKOVÁ narozena 9. února. 1988 v Trutnově má stavební fakultu na VUT v Brně premiéru v ŽBL si prožila 30. října 2004 v utkání Trutnov - Olomouc, odehrála necelých pět minut a dala 4 body v Trutnově působila 11 sezon (2004 - 2014, 2016/2017), v nichž odehrála 313 ligových zápasů a zaznamenala 2943 bodů (celkem v ŽBL 3309 bodů) v ŽBL působila ještě v BK Imos Brno (2014/15), kde si zahrála Euroligu, jediné zahraniční angažmá si odkroutila v německém Wasserburgu (2015/16) úspěchy v soutěžích: 6x ligový bronz, 2x stříbro v ČP, 2x zlato v CEWL, mistr Německa a vítěz Německého poháru (2016), nejlepší obránce ŽBL 2013/14 úspěchy v reprezentaci: 2x 4. místo ME U18 (Budapešť, Tenerife), 6. místo na ME ve Francii (2013) ráda si zajde s přáteli na pivo, je šťastná, když si najde čas na luštění křížovek a nejlépe se odreaguje v kuchyni u trouby a pak s přáteli u kávy, nesnáší vlasy v umyvadle, nemá ráda knoflíky a když jí popraskají makronky Michal Bogáň michal@trutnovinky.cz foto: Vilém Fischl

Trutnovinky na našem serveru

Zdroj: Trutnovinky, Zobrazit celý článek

Nahoru

Kalendář akcí

« 2020 »
« únor »
  Po Út St Čt So Ne
5           1 NABÍDKA... (Akce třetích stran)
1. 02. 2020, 00:00 - 29. 02. 2020, 00:00
PLES ATLETŮ (Akce třetích stran)
1. 02. 2020, 20:00 - 1. 02. 2020, 23:59
2
6 3 AKADEMIE TŘETÍHO... (Akce třetích stran)
3. 02. 2020, 14:30 - 3. 02. 2020, 23:59
KŘÍŽEM KRÁŽEM... (Akce třetích stran)
3. 02. 2020, 19:00 - 3. 02. 2020, 23:59
4 POVÍDÁLCI (Akce třetích stran)
4. 02. 2020, 09:00 - 4. 02. 2020, 23:59
SKOŘÁPKA (Akce třetích stran)
4. 02. 2020, 19:00 - 4. 02. 2020, 23:59
5 VIRTUÁLNÍ... (Akce třetích stran)
5. 02. 2020, 17:00 - 5. 02. 2020, 23:59
UTÍKEJTE, SLEČNO... (Akce třetích stran)
5. 02. 2020, 19:00 - 5. 02. 2020, 23:59
6 POHÁDKY Z LEDNIČKY (Akce třetích stran)
6. 02. 2020, 09:00 - 6. 02. 2020, 23:59
HELENA ČAPKOVÁ,... (Akce třetích stran)
6. 02. 2020, 17:00 - 6. 02. 2020, 23:59
7 8 9
7 10 11 DANKA ŠÁRKOVÁ -... (Akce třetích stran)
11. 02. 2020, 17:00 - 11. 02. 2020, 23:59
12 13 NA CESTĚ PO... (Akce třetích stran)
13. 02. 2020, 17:00 - 13. 02. 2020, 23:59
14 15 16 MAUGLÍ (Akce třetích stran)
16. 02. 2020, 15:00 - 16. 02. 2020, 23:59
8 17 KNÍŽKY PRO NEJMENŠÍ (Akce třetích stran)
17. 02. 2020, 00:00 - 17. 02. 2020, 23:59
AKADEMIE TŘETÍHO... (Akce třetích stran)
17. 02. 2020, 14:30 - 17. 02. 2020, 23:59
JAPONSKO (Akce třetích stran)
17. 02. 2020, 19:00 - 17. 02. 2020, 23:59
18 19 HEROES (Akce třetích stran)
19. 02. 2020, 19:00 - 19. 02. 2020, 23:59
20 DRÁČEK (Akce třetích stran)
20. 02. 2020, 00:00 - 20. 02. 2020, 23:59
ČEŠTÍ SPISOVATELÉ... (Akce třetích stran)
20. 02. 2020, 17:00 - 20. 02. 2020, 23:59
21 22 KURZ PLSTĚNÍ OVČÍ... (Akce třetích stran)
22. 02. 2020, 16:00 - 22. 02. 2020, 23:59
23
9 24 25 KOLETOVA HORNICKÁ... (Akce třetích stran)
25. 02. 2020, 19:00 - 25. 02. 2020, 23:59
26 PAULINA SKAVOVA:... (Akce třetích stran)
26. 02. 2020, 18:00 - 26. 02. 2020, 23:59
27 ZEĎ ANEB JAK JSEM... (Akce třetích stran)
27. 02. 2020, 09:00 - 27. 02. 2020, 23:59
28 EXLIBRIS A DROBNÁ... (Akce třetích stran)
28. 02. 2020, 00:00 - 26. 04. 2020, 00:00
ŠITÍ NA ŠICÍM STROJI (Akce třetích stran)
28. 02. 2020, 16:00 - 28. 02. 2020, 23:59
29 TKANÍ NA... (Akce třetích stran)
29. 02. 2020, 00:00 - 1. 03. 2020, 00:00
 

banner-v1.giffacebook.jpginstagram.jpg

Počasí Trutnov
 

banner-app-f.jpg