Krajina se do člověka vtiskne, říká nový šéf KRNAPu a krkonošský patriot

Jaké to bylo vyskočit z politiky a posadit se do křesla ředitele Správy Krkonošského národního parku? Byl to pro vás životní zlom? Na první pohled to je významná životní změna. Ten druhý pohled ale ukazuje, že v politice tak trochu, i když pasivně, stále zůstávám nejen tím, že prakticky každý týden je porada na Ministerstvu životního prostředí v Praze, ale že je také čas od času potřeba zajít do Poslanecké sněmovny či Senátu. Takže ten přechod byl organický a plynulý. Narodil jste se ve Vrchlabí a jste občanem Mladých Buků na úpatí Krkonoš. Jste patriot? Ano, jsem vrchlabským rodákem v tom smyslu, že jsem přišel na svět v tamní porodnici. Jinak jsem od mala občanem Mladých Buků. Jsme bránou do Krkonoš. Příroda v okolí je mou velkou láskou. Rýchory jsou nejbližším místem, kde člověk, když nechce, nepotká nikoho, což je na čištění hlavy dokonalé místo Krkonoš.  Je tu ale také nedaleký Hrádeček s trochu jinou přírodou, nebo unikátní Luční potok v Hervíkovicích. Nevím, která jiná obec v republice má na svém katastru dokonce tři území Natura 2000 (soustava chráněných území, kterou společně vytvářejí členské státy Evropské unie, pozn. redakce). Takže, jsem patriot. Vaše příjmení naznačuje, že máte německé předky. Kdy přišli do Krkonoš? Je to asi klasické saské, respektive pruské jméno ještě z doby první kolonizace. Přiznám se a mrzí mě to, že jsem si dosud neudělal čas a ani nevyčlenil prostředky, abych pořádně prozkoumal náš rodokmen. Pokud vím, tak za první republiky měli předkové v Bukách nějakou masnou výrobnu. Na mladobuckém hřbitově ale nemáme hrobku, takže do obce přišli zřejmě někdy v době první republiky. Z vyprávění, nemám to však potvrzeno, mám informace o německé babiččině straně, její příslušníci měli v Trutnově působit v sociální demokracii. Ti pak velmi kuriózními způsoby, těsně před vpádem německých vojsk do pohraničí, mizeli pryč. Těším se na to, až si konečně udělám čas a rodokmen pořádně prozkoumám.     Jaké jste měl dětství? Co nebo kdo na vás měl v té době největší vliv? Co vás tehdy bavilo? Bydleli jsme v domě, který stojí v Mladých Bukách u potoka. Tatínek je myslivec, díky tomu jsem měl k přírodě blízko. V podstatě každodenní zábavou s celou partou dětí byly cesty podél potoka někdy až do Sejfů. S tatínkem jsme chodili na školní polesí ke krmelci. Myslím, že tam byl formován můj vztah k přírodě. Příroda na vás tedy měla zásadní vliv. Co jste šel studovat? Jsem z generace Husákových dětí, kdy byl velký přetlak na školy, takže to nebylo vůbec jednoduché, ale povedlo se mi nakonec dostat se na trutnovskou „lesárnu“, což byla vždy velmi prestižní škola. Dala mi obrovský základ pro další studium a pro život vůbec. Máte sice ke Krkonoším silný vztah, ale uvažoval jste někdy o tom, že byste rodnou hroudu opustil a vydal se jinam? Na dlouho určitě ne. Prostě jsem se tady narodil a krajina je něco, co se do člověka vtiskne a já si jí velmi vážím. V politice jsem vystupoval proti dalšímu bourání v severních Čechách kvůli uhlí. Potkal jsem se s lidmi, kteří byli třeba třikrát přestěhováni. Vždy bylo cítit, že v nich něco umřelo, když o krajinu, která byla kolem nich, přišli. Krajina má obrovskou sílu a je to jistě součást něčeho, po čem se nám stýská, když jsme daleko. Proč jste se rozhodl vstoupit do politiky? Mým spouštěčem vstupu do politiky byla nabídka účasti v komunálním projektu. Celá série různých náhod, jak už to tak bývá, mě dostala až do Poslanecké sněmovny. Na začátku to bylo dost překvapivé, nakonec mě to začalo bavit. V okamžiku, kdy se obnovil výbor pro životní prostředí, tak jsem se v tom našel a práce tam mě velmi naplňovala. Proč jste si vybral ke své politické dráze právě ČSSD? Možná, že je politika v genech, jestli je tam světonázor předků, nevím. V době, kdy jsem do politiky vstupoval, tak mi politika sociálnědemokratického hnutí byla blízká a tak to je pořád. Jsem přesvědčený, že by lidé měli mít maximum svobody. Když ale někdo zakopne a potřebuje pomoci, tak by se mu mělo pomoct, třeba i opakovaně. I „zelená“ politika je důležitou součásti sociálně demokratické politiky ve smyslu solidarity nejen s lidmi, ale i s dalšími živými bytostmi a přírodou obecně. Kolik let jste byl poslancem a na co jste se zaměřil? Čtrnáct let. Byl jsem mimo jiné nejdříve místopředsedou a poté předsedou výboru pro životní prostředí. Působil jsem i v zahraničním výboru. Čím vás politika obohatila? Například spoustou velmi vzácných setkání s lidmi, kteří už mnohdy nejsou mezi námi. Na to hrozně rád vzpomínám. Obohatila mě i tím, že jsem se svými ekologickými nebo zahraničněpolitickými tématy obstál v tom dravém, pražském politickém prostředí.  Politika je droga. Člověk najednou pocítí moc, kterou má skrze tlačítka před sebou. Ví, že rozhoduje o osudech lidí a také o sobě. Odchod potom krátce logicky provází nepříjemný pocit, že ta barevná tlačítka teď mačká někdo jiný a vy na to nemáte vliv. Nedávno jste vyhrál výběrové řízení na ředitele Správy KRNAP. Co vás vedlo k tomu do toho jít? Po říjnovém volebním víkendu jsem se jel do Vrchlabí rozloučit a tak se dozvěděl o rezignaci Honzy Hřebačky o několik desítek minut dříve, než to ohlásil na schůzi Rady Národního parku. Tehdy mě napadlo, že zkusím jít do výběrového řízení. Cítil jsem se pevný v kramflecích ve věcech, které byly projednávány v souvislosti s novelou zákona o ochraně přírody a krajiny. Je fakt, že jsem se Správou KRNAP ve Vrchlabí dlouhodobě spolupracoval, čas od času jsem přivezl nějakou zahraniční návštěvu a necítil jsem se jako někdo, kdo je úplně zvenku.  Myslím, že váš předchůdce Jan Hřebačka nastavil laťku dost vysoko. Ta laťka je skutečně vysoko. Angličané tomu říkají stát v něčích velkých botách. Je třeba říci, že Honza odejít nemusel. Odcházel dobrovolně za velmi zajímavou nabídkou. Bylo a je zřejmé, že chod té instituce nastavil dobře. Myslím, že to tak vnímá i ministerstvo, které v novém řediteli hledalo určitou záruku kontinuity. Samozřejmě nejsme s Honzou Hřebačkou úplně stejní, ale v některých věcech jsme si podobní. Myslím si, že především jeho diplomatické schopnosti, které ministerstvo oceňovalo, spatřovala výběrová komise i v mé maličkosti. To asi byla další výhoda pro získání tohoto postu. Budete tedy pokračovat v jeho šlépějích nebo půjdete svou vlastní cestou? To křehké a důležité dědictví po Honzovi Hřebačkovi je vztah s Radou Národního parku i se všemi obcemi zvlášť. Dobré vztahy začal nastavovat už Jiří Novák, předchůdce Honzy Hřebačky. To je pro Správu KRNAP nesmírně významné, protože obce budou mít důležité slovo při schvalování nové zonace, nových klidových území. V komunikaci s obcemi i podnikatelskými subjekty bych rád pokračoval. Vystřelit od boku, co budu rázně dělat jinak, to je v tuto chvíli velmi předčasné. Samozřejmě čas něco přinese, o tom není pochyb. To necháme na budoucích měsících a letech. Teď je prioritou nová zonace, kde zákon nakazuje vyřešit ji v následujících letech.    Co zonace znamená v praxi? Novela zákona přinesla trochu jiný systém budování, popisování zón a seznam činností, které tam možné jsou či nejsou. Existuje Mezinárodní svaz ochrany přírody IUCN, který dává určitý návod jednotlivým zemím, jak s divokou a chráněnou přírodou zacházet. To, co jsme schválili v novele, se přibližuje tomu, co si představuje právě tato organizace. Byli jsme zvyklí na tři zóny popsané čísly, nyní máme tak zvanou managementovou zonaci popsanou slovy, kde je i pro laika zřejmé, jak se asi správce přírody bude chovat, aby v budoucnu příroda nějak vypadala. Je to daleko srozumitelnější. Každá zóna vymezuje pravidla chování v krajině. Zóna přírodní jasně říká, že ji necháme být a budeme sledovat, jak se vyvíjí a nebudeme do ní zasahovat. V zóně přírodě blízké jsou dodnes nastaveny ekosystémy tak, že chybí už jen relativně málo, aby to byla také zóna přírodní. Zákon nám říká, že bychom ve velmi dlouhodobém časovém úseku v národních parcích měli nechat až polovinu území přírodě. Je to docela hezky a logicky popsáno.    Jaké mají Krkonoše silné stránky a co by naopak bylo potřeba změnit? Otázka je, jestli se budeme bavit o přírodě Krkonoš či v širších souvislostech o společenství lidí, kteří tam žijí a mají k nim vztah. Všechno má svoje silné a slabé stránky. Obecně řečeno, národní parky by měly v té které zemi chránit vždy něco unikátního. Každý z českých národních parků opatruje trochu jiné fenomény. V Krkonoších je to samozřejmě ve vrcholových polohách arkto – alpínská tundra, protože je to ve střední Evropě unikát. Chráníme to v našich prvních a druhých zónách dlouhodobě. V Krkonoších jsou ale také horské květnaté louky, které potřebují člověka, dodatkovou energii, kosení a pastvu. To je „slabinou“ Krkonoš v tom smyslu, že bychom jednu polovinu měli nechat přírodním procesům. Krkonoše jsou podle IUCN v kategorii V, která by se dala označit za chráněnou krajinnou oblast. Těm loukám, abychom je udrželi, se totiž budeme muset věnovat vždycky. Tam tu divokou přírodu nepustíme. V příštích desetiletích budeme řešit, jak naplnit literu zákona, dát přírodě padesát procent a zároveň zachovat louky, kde člověka v každém případě potřebujeme. To je jeden ze zajímavých fenoménů Krkonoš, který tolik netrápí národní parky v jiných částech republiky. Nejvyšší české hory jsou hodně navštěvované. To je na jedné straně pozitivní, ale určitě to přináší i některé stinné stránky. Které? Dá se to nějak řešit? To je dalším specifikem Krkonoš. Patří mezi nejnavštěvovanější evropské národní parky. Na české straně jsme na šesti milionech, společně s Polskem na deseti milionech návštěvníků. Na Sněžku vystoupá sedm set tisíc až milion návštěvníků za rok. Je to ohromné číslo a návštěvníci vytvářejí na vrcholové polohy neobyčejný tlak. Našim cílem do budoucna je rozptýlit je do nižších poloh, protože Krkonoše mají co nabídnout nejen na hřebenech, ale dokonce i v obcích a městech. V tom hraje klíčovou roli výchova a osvěta. Nechceme lidi nějakým razantním způsobem omezovat. Chceme jim jen nabízet alternativy. Atraktivních lokalit je v Krkonoších více. Turisté samozřejmě podporují místní ekonomiku, na druhou stranu množství těch peněz a daňových výnosů odtéká pryč. My jsme například nucení udržovat cesty, kterých máme 1340 kilometrů. Ty musí být kvalitní, abychom na nich turisty udrželi a oni nezačali chodit jinudy, kde by ničili životní prostředí. To stojí poměrně hodně peněz. Jak správa spolupracuje se krkonošskými obcemi? Spolupráce je dobrá. Můj předchůdce vytvořil mezi Správou a samosprávami skutečné partnerství, ve kterém důležitou roli sehrál také Jan Sobotka, vrchlabský starosta, čerstvý senátor a šéf Svazku měst a obcí Krkonoše. Ta výhoda je ve včasných konzultacích o případných záměrech v obcích. Správa je dnes schopná s velkým předstihem říci tohle možné je, toto nedoporučujeme, tohle by zásadním způsobem poškodilo přírodu a budeme tomu bránit. Dalším významným prvkem ve spolupráci bylo vymezení prostoru v obcích, v hustě zastavěných částech, kde má KRNAP omezené možnosti nějak zasahovat a kde přenecháváme aktivitu samosprávám a starostům na jejich politickém rozhodnutí.   Jak to vypadá s výstavbou v Krkonoších? Slyšel jsem, že je prý překotná. V některých lokalitách tomu tak skutečně je a nedíváme se na to s nadšením. Musím ale za Správu říci, že jsou místa, kde nemáme příliš možností nějak zasahovat, byť si řada lidí myslí, že jsme v horách neomezenými pány. Máte čas se toulat po Krkonoších? Která místa jsou pro vás srdeční záležitostí? Naposledy jsem se skutečně toulal těsně před oznámením výsledků výběrové komise, od té doby jsem se nikam pořádně nedostal. Na druhou stranu nejsem úplně zimní člověk, proto se víc těším na jaro. Když mám čas, tak vyrážím především na Rýchory, které jsou prostě nejblíž. Jednou z mých nejoblíbenějších částí Krkonoš je Sklenářovické údolí. Jste znám nejen jako politik či nyní ředitel Správy KRNAPu, ale také jako fotograf. Kdy jste k této disciplíně přičichl? Rád fotím a vždycky mi polichotí, když někdo řekne, že mám dobré oko. Vzniklo to asi v zahraničí, ale ukázalo se, že i u nás v Krkonoších stojí za to fotit. Cestujete, fotíte, vystavujete… Které země vás oslovily a proč? Mě zaujaly tři země, kam se rád vracím. Osudy mě zavedly do Izraele, Arménie a Etiopie. Ukázalo se, aniž bych to věděl na začátku toho cestování, že tyto země jsou historicky velmi zajímavě propojené kulturou, písmem či přijetím křesťanství. Tvoří takový zvláštní trojúhelník. Ty země působí velmi pozitivně, při návštěvě prostě nabíjejí, těžko to nějak racionálně vysvětlit. Co nejraději fotíte? Jsem asi nejsilnější v detailech přírodních zákoutí, horší je to s krajinou a velmi se ostýchám fotit lidi. Asi bych měl dělat turistické katalogy a kalendáře, protože jsem při focení často veden snahou ukázat lidem krásu těch zemí a pozvat je tam. Možná to může vyvolat falešnou představu o té které zemi, ale na druhou stranu třeba Arménie by opravdu mohla být celá národním parkem. Je skutečně krásná. V každé zemi se dají najít i místa, která nejsou ani hezká, ani fotogenická. A přitom se najdou fotografové, kteří je umí zachytit hezky a s poetikou. To obdivuji, stejně jako mistry momentek. Budete mít na tohoto velkého koníčka jako šéf Krkonoš čas? Budu navštěvovat kolegy v terénu, na což se velmi těším, a budu tak snad mít spoustu příležitostí fotit v Krkonoších. Co byste nejvyšším českým horám popřál? Za poslední roky se nám vrátil takový nešvar, který řadu let v Krkonoších nebyl. Je to daleko větší výskyt odpadků na řadě tras. Dvakrát do roka správa organizuje úklid a vysbírají se při tom tuny odpadků. Přál bych horám ukázněné návštěvníky, tolerantní turisty. Přál bych si také, aby se v příštích letech našlo dost reprezentativních částí přírody, jež bychom byli schopni postupně zařazovat do bezzásahové zóny, kterou ale nebudeme před lidmi uzavírat. Obcím v Krkonoších přeji organický růst, aby zůstaly laskavým domovem v našich krásných, ale někdy také drsných a nevlídných horách. ROBIN BÖHNISCH narozen 23. listopadu 1976 ve Vrchlabí vystudoval Střední lesnickou školu v Trutnově, biologii a společenské vědy v Hradci Králové, biologii a didaktiku na Pedagogické fakultě UK v Praze byl poslancem Parlamentu České republiky za ČSSD předseda výboru pro životní prostředí je ředitelem Správy KRNAP ve Vrchlabí rád cestuje po světě a fotografuje je ženatý žije v Mladých Bukách Hynek Šnajdar hynek@trutnovinky.cz Foto: Miloš Šálek, archiv Robina Böhnische  

Trutnovinky na našem serveru

Zdroj: Trutnovinky, Zobrazit celý článek

Nahoru

Kalendář akcí

« 2019 »
« červen »
  Po Út St Čt So Ne
22           1 LETNÍ KINO BOJIŠTĚ (Akce třetích stran)
1. 06. 2019, 00:00 - 21. 09. 2019, 00:00
DÍLNIČKY PRO DĚTI (Akce třetích stran)
1. 06. 2019, 00:00 - 30. 06. 2019, 00:00
NABÍDKA... (Akce třetích stran)
1. 06. 2019, 00:00 - 30. 06. 2019, 00:00
DEN OTEVŘENÝCH... (Akce třetích stran)
1. 06. 2019, 09:00 - 1. 06. 2019, 13:00
OBŘÍ NAFUKOVACÍ... (Akce třetích stran)
1. 06. 2019, 12:00 - 1. 06. 2019, 18:00
2
23 3 4 POVÍDÁLCI (Akce třetích stran)
4. 06. 2019, 09:00 - 4. 06. 2019, 23:59
5 BESEDA S JIŘÍM... (Akce třetích stran)
5. 06. 2019, 17:30 - 5. 06. 2019, 23:59
6 TZV. „METELKŮV... (Akce třetích stran)
6. 06. 2019, 17:00 - 6. 06. 2019, 23:59
7 PROMENÁDNÍ... (Akce třetích stran)
7. 06. 2019, 00:00 - 7. 06. 2019, 00:00
VNITŘNÍ SVĚTY (Akce třetích stran)
7. 06. 2019, 19:00 - 7. 06. 2019, 23:59
8 ABB TRUTNOVSKÝ... (Akce třetích stran)
8. 06. 2019, 12:00 - 8. 06. 2019, 23:59
9
24 10 LISTOVÁNÍ -... (Akce třetích stran)
10. 06. 2019, 19:00 - 10. 06. 2019, 23:59
11 KOŠÍKÁŘSTVÍ:... (Akce třetích stran)
11. 06. 2019, 00:00 - 11. 06. 2019, 23:59
12 FILIP KUDRNÁČ:... (Akce třetích stran)
12. 06. 2019, 00:00 - 16. 07. 2019, 00:00
13 JAN MLČOCH: DANZA (Akce třetích stran)
13. 06. 2019, 00:00 - 18. 09. 2019, 00:00
TESTOVÁNÍ IQ (Akce třetích stran)
13. 06. 2019, 15:00 - 13. 06. 2019, 23:59
TRUTNOVSKÁ... (Akce třetích stran)
13. 06. 2019, 17:00 - 13. 06. 2019, 23:59
14 FESTIVAL KAFE & JAZZ (Akce třetích stran)
14. 06. 2019, 00:00 - 15. 06. 2019, 00:00
TOČ SE A VRČ, MŮJ... (Akce třetích stran)
14. 06. 2019, 00:00 - 22. 09. 2019, 00:00
15 KRAKONOŠŮV... (Akce třetích stran)
15. 06. 2019, 00:00 - 15. 06. 2019, 23:59
YogFest hor (Akce třetích stran)
15. 06. 2019, 08:00 - 15. 06. 2019, 23:59
DNY OTEVŘENÝCH... (Akce třetích stran)
15. 06. 2019, 09:00 - 15. 06. 2019, 17:00
16 PO STOPÁCH... (Akce třetích stran)
16. 06. 2019, 00:00 - 16. 06. 2019, 00:00
25 17 DOPOLEDNE S... (Akce třetích stran)
17. 06. 2019, 09:00 - 17. 06. 2019, 23:59
18 TAJNÝ DENÍK... (Akce třetích stran)
18. 06. 2019, 00:00 - 18. 06. 2019, 00:00
MADEIRA (Akce třetích stran)
18. 06. 2019, 17:00 - 18. 06. 2019, 23:59
VNITŘNÍ SVĚTY (Akce třetích stran)
18. 06. 2019, 18:00 - 18. 06. 2019, 23:59
19 CO TAKHLE KE... (Akce třetích stran)
19. 06. 2019, 00:00 - 19. 06. 2019, 00:00
20 MUSICA ANTIQUA... (Akce třetích stran)
20. 06. 2019, 00:00 - 20. 06. 2019, 00:00
DRÁČEK (Akce třetích stran)
20. 06. 2019, 16:00 - 20. 06. 2019, 23:59
KARL ILLNER:... (Akce třetích stran)
20. 06. 2019, 17:00 - 20. 06. 2019, 23:59
Green Life:... (Akce třetích stran)
20. 06. 2019, 18:30 - 20. 06. 2019, 23:59
21 PROMENÁDNÍ... (Akce třetích stran)
21. 06. 2019, 00:00 - 21. 06. 2019, 00:00
EVOLUCE (Akce třetích stran)
21. 06. 2019, 19:00 - 21. 06. 2019, 23:59
22 TRUTNOV OPEN 2019 (Akce třetích stran)
22. 06. 2019, 00:00 - 22. 06. 2019, 23:59
Mistrovství a... (Akce třetích stran)
22. 06. 2019, 12:00 - 23. 06. 2019, 14:00
23
26 24 25 ČERVNOVÝ KONCERT... (Akce třetích stran)
25. 06. 2019, 19:00 - 25. 06. 2019, 23:59
26 UKRADENÝ ČAS (Akce třetích stran)
26. 06. 2019, 18:00 - 26. 06. 2019, 23:59
27 JOSEF ULLMANN (Akce třetích stran)
27. 06. 2019, 00:00 - 31. 08. 2019, 00:00
28 POŘÍČÍ U TRUTNOVA... (Akce třetích stran)
28. 06. 2019, 00:00 - 27. 10. 2019, 00:00
29 30

banner-v1.giffacebook.jpginstagram.jpg

Počasí Trutnov
 

banner-app-f.jpg