Martin Veselovský: Vrchlabí pro mne bylo pohádkové město

Jste vrchlabský rodák, nyní ale žijete v Praze. Do kolika let jste žil ve Vrchlabí? Já jsem tu vlastně žil ve dvou údobích. Od narození do dvou let, protože pak jsme se stěhovali na stavbu elektrárny do Kadaně, a pak jsem byl zpět ve Vrchlabí od šesté třídy do prváku na gymplu. Poté jsme se stěhovali do Prahy. Musím říci, že to druhé období bylo pro mne super a zásadní. Kam jste chodil do Vrchlabí na základní školu? Chodil jsem na Základní školu Zdeňka Nejedlého. Nevím, jak se nyní ta škola na horním náměstí jmenuje. Na náměstí Míru. No a pak jsem asi dva měsíce chodil do prváku na místním gymplu a hned na to jsme se stěhovali. Vzpomenete si, kdo byl na základní škole váš třídní učitel? No jasně, byl to Miroslav Vydra. On byl opravdu úžasnej. Byl členem Horské služby a mám pocit, jestli on tehdy nebydlel ve Špindlerově Mlýně, protože jezdil do školy na kole. Sem tam přijížděl s odřeným obličejem s tím, že mu praskla galuska. Jaké máte vzpomínky na vaše dětství ve Vrchlabí? Vlastně jenom ty nejlepší. Moje rodina má dům naproti poliklinice v Jihoslovanské ulici a u něho je zahrada, která končí Labem. No a já vlastně těch dva a půl roku strávil v Labi.  S bratrancem jsme pořádali výpravy, stavěli chaty na stromech nebo jezdili na voru po jedné z velkých tůní. Teď po povodních už koryto řeky vypadá jinak, tehdy to byla spíš džungle. Nakolik vás mrzelo, že jste se musel odstěhovat? Bylo to strašný. Ten první půlrok v Praze na novém gymplu byl opravdu hroznej. My jsme se tehdy stěhovali na sídliště Písnice, které bylo úplně nové. A nové sídliště znamená, že tam jsou jenom paneláky a kromě hlíny už nic jiného. A já jsem tedy z Vrchlabí, kde jsem ještě v sobotu večer jako pionýrský vedoucí seděl ve Vejsplachách u táboráku, v neděli dopoledne odjel do Prahy na zabahněné sídliště a říkal jsem si „Tady jako budu žít?“. To byla opravdu velká deprese. Jak následně vypadala adaptace kluka z malého města na prostředí ve velkoměstě? Špatně. Spádově jsem patřil na Gymnázium Budějovická a tam to bylo tehdy zvláštně nastavené. Učitelé nám stále opakovali, jak to je prestižní škola, že je vše skvělé a chodí tam děti samých inženýrů a doktorů. Mně samotnému pár učitelů do očí říkalo, že to jako kluk z malého města nemůžu zvládnout.  Nakonec i se samotnou Prahou jsem měl tehdy v půli osmdesátých let problém – byla na mě opravdu strašně rychlá. Jak často nyní jezdíte do Vrchlabí? Moc často ne. Třeba dvakrát za rok se tu objevím. Jezdíte sem například v zimě na lyže? Právě, že už úplně ne. My totiž máme chalupu na druhé straně Jizerských hor ve frýdlantském výběžku a veškeré tyto aktivity se uplatňují tam. Jinak v domě ve Vrchlabí bydlí teta a maminka. Já jsem v průběhu let přitíhnul spíš k Jizerkám. Čím jsou pro vás lepší než Krkonoše? Je to především kvůli chalupě, kterou tam máme. Jste známý a uznávaný novinář. Kdy ve vaší hlavě uzrála myšlenka nebo předsevzetí stát se novinářem? Co bylo oním spouštěčem? Asi nedostatek peněz na vysoké škole. V prváku jsem v novinách našel inzerát, kde hledali nějaké lidi do tehdejšího Klubu přátel Hlasu Ameriky. Konkurz jsem tehdy udělal a nějakou dobu jsem tam potom pracoval. Kolik tehdy na takové pozici činila vaše výplata? V roce 1991 jsem měl asi 10 tisíc za měsíc. Tolik snad tehdy brali samotní ministři, ne? Já to doteď sám úplně nechápu. Na druhou stranu to pro mě nebylo úplně šikovné, protože jsem zjistil, že je možné si tohle vydělávat, a rázem pro mě jednooborové studium historie na vysoké škole nebyla priorita. Během vaší novinářské kariéry jste prošel mnoha médii. Kolik jste za tu dobu udělal rozhovorů? Plus minus to máme spočítané nyní zde v DVTV, kde jich je dělaných ve dvou nebo třech ke čtyřem tisícům. Z toho lze zhruba odvodit, kolik jsem jich udělal v minulosti, a myslím, že to je někde mezi třemi a čtyřmi tisíci. Ptám se na to z důvodu, že jste zvyklý rozhovor vést a otázky klást, a nyní jste v opačné roli. Už jsem si na to zvykl. Ale stále to pro mne není ideální pozice. Podle čeho si vybíráte hosty, respektive osobnosti, které zpovídáte? Máme na to několik kritérií. Jedním z nich je aktuálnost. Pak tu máme na základě debat našeho obsahového týmu seznam lidí, které bychom chtěli pozvat. Je to zkrátka kolektivní práce celého obsahového týmu. Říkáme si, proč toho jo, a jiného ne, a vzájemně si to oponujeme. Osobní preference zde příliš moc místa nemá. Pokud někdo má nějaký nápad, musí si ho obhájit i u ostatních. Stává se, že chcete pozvat hosta, a on nepřijde? No jasně. V politice to je běžné, u společenských témat se to moc často nestává. Za svoji kariéru jste prošel řadou médií, včetně komerčních televizí. Kde jste se cítil nejsvobodněji? V určitých chvílích jsem se nejsvobodněji cítil v rozhlase a v televizi. Říkám ale, že to bylo v určitých chvílích. Bylo to dáno tím, že jak v televizi, tak i rozhlase jsem dělal pořady, které mně umožňovaly být něco jako relativně autonomní buňka. Jinak samozřejmě to, co dělám teď, je nejlepší práce. Nedávno jste se v médiích vyjádřil o svém působení v České televizi, kde se prý její generální ředitel dotazoval politiků na jejich hodnocení moderátorů. Já to nerad opakuji, protože je to k dohledání. Ale my jsme kvůli tomu před pěti lety odcházeli z České televize. Jakou budoucnost má váš projekt DVTV? Na jak dlouho máte pokryto jeho financování a jaké jsou možnosti, až doběhne podpora od Zdeňka Bakaly? Vícezdrojové financování by bylo prima a mnohem bezpečnější než jednozdrojové. Ale vzhledem k tomu, že smlouva bude končit v závěru letošního roku, tak je na to ještě docela čas. Ale v nějakých úvahách se už nyní pohybujeme. Určitě to není žádná jednoduchá záležitost, už jenom z toho důvodu, že dělat video není laciné. Je v dnešní době žurnalistika atraktivní či sexy, a to především směrem k příslušníkům mladé nastupující generace, kteří sní o kariéře v médiích? Nevím, jestli to lze nazvat sexy nebo atraktivní. Ale v principu můžu vycházet jen ze svých vlastních chyb. Myslím si, že úplně nejlepší by bylo vystudovat nějaký obor úplně mimo žurnalistiku. Vždycky totiž pak tomu novináři, včetně mě, chybí nějaká hluboká znalost konkrétního velkého tématu. Proto si myslím, že když chce někdo novinařinu dělat, měl by jít tímto směrem. Vraťme se ale zpět do Vrchlabí. Zmínil jste, že jste se z něj stěhovali do Prahy v roce 1986. Když zalovíte ve vzpomínkách, jak na vás v tu dobu město působilo a na co vzpomínáte? Pro mě to bylo takové pohádkové město. Když jsem předtím deset let bydlel na druhém konci republiky, tak jsme do Vrchlabí jezdili na prázdniny za babičkou a za dědou. Pro mne to vždycky byla kouzelná záležitost. Pak se mi splnil sen, že jsme se tam přestěhovali. V době, na kterou se ptáte, bylo Vrchlabí samozřejmě úplně jiný než na začátku 90. let, kdy se v něm všechno fofrem měnilo. Já ve své paměti mám Vrchlabí jako sympatické a mírně oprýskané malé město, které mám hrozně rád. A když tam pak jednou za čas přijedu, tak vidím, jak se vše hrozně změnilo. Jak vypadaly v 80. letech přijímací zkoušky na gymnázium? Dělaly se vůbec, nebo rozhodoval kádrový původ? Normálně se konaly přijímací zkoušky. Mám pocit, že byly i rozhlasem vyhlašované. Na druhou stranu to bylo trošku komické v tom, že se naplnily dvě třídy a zhruba tak šedesát dětí se tam hlásilo. Takže nebyla až tak úplná tlačenice. Když jste přestupoval z Vrchlabí do Prahy, musel jste znovu dělat nějaké zkoušky? Ne. Prostě čistě spádově, jak jsme se přestěhovali na Prahu 4, tak jsem spadl na Budějovickou a hotovo. Když říkáte, že Vrchlabí na vás ze vzpomínek působí jako kouzelné město, ale jezdíte do něj jen málo, nepopotahují vás za to vaši příbuzní zde žijící? Ale jo. Maminka by samozřejmě chtěla, abychom tu byli s rodinou a našimi dcerami mnohem častěji. Když už jsem ale přijedete, jsou nějaká místa, která si nikdy nenecháte ujít a jdete se na ně podívat? Naše holky od úplně malého věku milovaly zámecký park. Starší dcera si myslím doteď pamatuje, jak ji v jejích čtyřech letech obstoupilo asi třicet kachen u rybníka a upřeně sledovalo housku, kterou držela v ruce. Co děláte ve svém volném čase? Kolik ho máte? Spoustu. (smích) Po mnoha letech kombinované práce pro rozhlas a televizi jsem to výrazně přibrzdil. Jinak rád jezdím na kole a běhám. A pak mám rodinu, takže cokoliv s rodinou. Uvažují vaše dcery, že by jednou šly ve vašich stopách a staly se z nich novinářky? Myslím, že jsou na to ještě malé. Ani ta starší, které je nyní patnáct, nemá ještě páru o tom, co by chtěla dělat. Vidí to dost zblízka, aby viděla všechna negativa i pozitiva. Já si sebe pamatuji v patnácti letech, a tehdy jsem vůbec nevěděl, co se sebou. Když se vrátím k rozhovorům, které jste v minulosti vedl a nyní vedete v DVTV, existuje nějaká osobnost, se kterou byste rozhovor chtěl udělat, snažíte se o ni dlouho, a stále nic? Od doby, co byl v první přímé volbě zvolen prezident, tak jsem s ním nikdy nedělal rozhovor. A podle mne ho ani nikdy nebudu dělat. To by se mi líbilo. Chtěl byste s Milošem Zemanem dělat rozhovor i přes všechny invektivy urážky, kterými častuje 99 procent novinářů? O to větší by to pro mne byla výzva. Ale myslím, že on je natolik velký praktik a moc dobře ví, že by mu takový rozhovor nic nepřinesl. Jinak ze své oblasti, která mne zajímá - ať už se jedná o kosmonautiku, či letadla - jsem si veškeré své sny splnil. Seděl jsem v akrobatickém letadle, mluvil jsem s Martinem Šonkou či Petrem Kopfsteinem. Já už moc takových snů, co se týká osobností na rozhovor, nemám. Nemáte i chuť se sám proletět? Po veškerých zkušenostech - protože jsem pár let lítal na paraglidu - mám hodně mizerný rozpočet na přistání. Spíš bych s tím brzdil. Jaké máte plány pro letošní rok? Přiznám se, že já si moc plány nedělám, protože jsem nikdy nejednal podle krátkodobých ani dlouhodobých plánů. To, co přichází, nějakým způsobem akceptuji, nebo ne. Budu rád, když rok, který nedávno začal, přinese naší firmě stabilitu. A aby vše klapalo s rodinou, to je asi celé. Dokážete si představit, že byste dělal něco úplně jiného než novinařinu? Co by to bylo? To fakt nevím. Příliš dlouho dělám novinařinu, a pokud jsem tedy někdy uměl něco jiného, tak už jsem to nejspíš zapomněl. Už nemám ani moc chuť to zkoušet, rád bych zůstal u toho, co umím. Jiří Štefek jiri@vrchlabinky.cz foto: archiv DVTV, Matěj Slávik, Jiří Štefek

Trutnovinky na našem serveru

Zdroj: Trutnovinky, Zobrazit celý článek

Nahoru

Kalendář akcí

« 2019 »
« květen »
  Po Út St Čt So Ne
18     1 U KRKONOŠSKÉHO... (Akce třetích stran)
1. 05. 2019, 00:00 - 31. 05. 2019, 00:00
DÍLNIČKY PRO DĚTI (Akce třetích stran)
1. 05. 2019, 00:00 - 31. 05. 2019, 00:00
NABÍDKA... (Akce třetích stran)
1. 05. 2019, 00:00 - 31. 05. 2019, 00:00
2 ÍRÁN, POTOMEK... (Akce třetích stran)
2. 05. 2019, 17:00 - 2. 05. 2019, 23:59
3 4 ONDŘEJ PAVELKA:... (Akce třetích stran)
4. 05. 2019, 00:00 - 30. 06. 2019, 00:00
DEN V LESE (Akce třetích stran)
4. 05. 2019, 13:00 - 4. 05. 2019, 23:59
5
19 6 7 POVÍDÁLCI (Akce třetích stran)
7. 05. 2019, 09:00 - 7. 05. 2019, 23:59
SLAVNOSTNÍ... (Akce třetích stran)
7. 05. 2019, 15:00 - 7. 05. 2019, 23:59
8 9 BESEDA S HEREČKOU... (Akce třetích stran)
9. 05. 2019, 16:00 - 9. 05. 2019, 23:59
10 THE RITE OF SPRING (Akce třetích stran)
10. 05. 2019, 00:00 - 10. 05. 2019, 00:00
TRUTNOVSKÝ... (Akce třetích stran)
10. 05. 2019, 12:30 - 10. 05. 2019, 23:59
SLAMĚNÉ OŠATKY (Akce třetích stran)
10. 05. 2019, 16:00 - 10. 05. 2019, 23:59
11 PLETENÍ KOŠŮ Z... (Akce třetích stran)
11. 05. 2019, 00:00 - 11. 05. 2019, 23:59
NOTA BENE (Akce třetích stran)
11. 05. 2019, 15:00 - 11. 05. 2019, 23:59
12
20 13 KNÍŽKY PRO MALÉ... (Akce třetích stran)
13. 05. 2019, 09:00 - 13. 05. 2019, 23:59
LISTOVÁNÍ - MŮJ... (Akce třetích stran)
13. 05. 2019, 20:30 - 13. 05. 2019, 23:59
14 POLITIKA, KTERÁ... (Akce třetích stran)
14. 05. 2019, 17:00 - 14. 05. 2019, 23:59
15 SENIOŘI A „ŠMEJDI“ (Akce třetích stran)
15. 05. 2019, 10:00 - 15. 05. 2019, 23:59
16 JIŘÍ GRUS: ATELIÉR (Akce třetích stran)
16. 05. 2019, 00:00 - 20. 06. 2019, 00:00
MALOVÁNÍ NA HEDVÁBÍ (Akce třetích stran)
16. 05. 2019, 16:00 - 16. 05. 2019, 23:59
ŽENY VE VÁLCE... (Akce třetích stran)
16. 05. 2019, 17:00 - 16. 05. 2019, 23:59
17 TRUTNOVSKÝ DEN... (Akce třetích stran)
17. 05. 2019, 00:00 - 17. 05. 2019, 23:59
THRILLER FIGAROVA... (Akce třetích stran)
17. 05. 2019, 00:00 - 17. 05. 2019, 00:00
18 PO STOPÁCH... (Akce třetích stran)
18. 05. 2019, 00:00 - 18. 05. 2019, 00:00
KOVOVÉ ŠPERKY (Akce třetích stran)
18. 05. 2019, 10:00 - 18. 05. 2019, 23:59
SRAZ VOJENSKÉ... (Akce třetích stran)
18. 05. 2019, 10:00 - 18. 05. 2019, 18:00
TOČENÍ NA... (Akce třetích stran)
18. 05. 2019, 14:00 - 18. 05. 2019, 23:59
19 STUŽKOVÁ VÝŠIVKA (Akce třetích stran)
19. 05. 2019, 10:00 - 19. 05. 2019, 23:59
21 20 21 TAM POD TĚMI... (Akce třetích stran)
21. 05. 2019, 18:00 - 21. 05. 2019, 23:59
22 CHOREA CORCONTICA... (Akce třetích stran)
22. 05. 2019, 19:00 - 22. 05. 2019, 23:59
23 DRÁČEK (Akce třetích stran)
23. 05. 2019, 16:00 - 23. 05. 2019, 23:59
MEČ JAKO PRŮVODCE... (Akce třetích stran)
23. 05. 2019, 17:00 - 23. 05. 2019, 23:59
LISTOVÁNÍ -... (Akce třetích stran)
23. 05. 2019, 19:00 - 23. 05. 2019, 23:59
24 NOC KOSTELŮ V... (Akce třetích stran)
24. 05. 2019, 00:00 - 24. 05. 2019, 23:59
PROMENÁDNÍ... (Akce třetích stran)
24. 05. 2019, 00:00 - 24. 05. 2019, 00:00
PÍSNĚ NA CESTY... (Akce třetích stran)
24. 05. 2019, 18:00 - 24. 05. 2019, 23:59
25 9. ROČNÍK... (Akce třetích stran)
25. 05. 2019, 00:00 - 25. 05. 2019, 23:59
TRUTNOVSKÉ... (Akce třetích stran)
25. 05. 2019, 10:00 - 25. 05. 2019, 22:00
Michal David OPEN... (Akce třetích stran)
25. 05. 2019, 19:00 - 25. 05. 2019, 23:59
26
22 27 28 JARNÍ KONCERT ZUŠ (Akce třetích stran)
28. 05. 2019, 17:30 - 28. 05. 2019, 23:59
29 CIRK-UFF 2019 (Akce třetích stran)
29. 05. 2019, 00:00 - 2. 06. 2019, 00:00
POMOZTE DĚTEM (Akce třetích stran)
29. 05. 2019, 16:00 - 29. 05. 2019, 23:59
30 ŽENY VE VÁLCE... (Akce třetích stran)
30. 05. 2019, 17:00 - 30. 05. 2019, 23:59
31 ZUŠ OPEN 2019 (Akce třetích stran)
31. 05. 2019, 14:00 - 31. 05. 2019, 23:59
   

banner-v1.giffacebook.jpginstagram.jpg

Počasí Trutnov
 

volby-2019.gif