Před 50 lety do Trutnova vtrhla cizí vojska, přes odpor obyvatel začala okupace

Od časného rána 21. srpna 1968 se na město valily okupační armády v tancích, obrněných transportérech a nákladních automobilech. Nedalekou hranici překročila nejprve polská armáda. „O okupaci se jako první dozvěděli pohraničníci a příslušníci Sboru národní bezpečnosti, kteří byli ve službě. Tito svědkové nočního přepadení vzpomínají, že první překročili hranici Poláci, za kterými jela Sovětská armáda. Podle našich informací Poláci tvrdili, že ani nevěděli, kam jedou a co se u nás děje. Sověti je navíc tlačili před sebou a nebylo tak cesty zpět,“ řekl Vlastimil Málek, ředitel Muzea Podkrkonoší. Hned na začátku nesouhlas s okupací Trutnova vyhlásily Okresní výbor KSČ i Národní fronty a Okresní národní výbor, který hned první den vydal letáky odmítající spojeneckou okupaci. Do ulic vyšli lidé. Mnozí ze zvědavosti, protože nevěděli, co se děje. Záhy se ukázalo, že armády tady nemají co dělat a že nejde o žádnou deklarovanou bratrskou pomoc. Trutnované se snažili vojenské síle vzdorovat a dokonce na přístupových cestách stavěli barikády či měnili směrovky v ulicích. Dokonce byl před budovou Okresního národního výboru z podstavce stržen sovětský tank. „Měl být vyjádřením našeho poděkování Sovětskému svazu za osvobození. Obyvatelstvo Trutnova to však chápalo úplně jinak. Když Sověti 21. srpna přijeli, hned na druhý den se zde konala ohromná demonstrace minimálně tří tisíc lidí a došlo ke stržení tanku z podstavce. Když tank spadl dolů, tak to vyvolalo obrovský aplaus a řev,“ zavzpomínal na dávnou minulost historik Vladimír Wolf. Za pomocí tahače byl dopraven k železničnímu viaduktu na Šestidomí a byl jím zatarasen podjezd. Už 22. srpna vznikl Výbor svobodného Trutnova, který měl v tehdy velmi vypjaté atmosféře za úkol: „zabránit živelnému postupu mládeže a předejít zbytečným ztrátám na lidských životech.“ V den vzniku tohoto výboru, jehož činnost skončila 27. srpna, byla zapálena barikáda z pneumatik v Polské ulici, která měla okupačním vojskům znemožnit průjezd městem. „Druhý den jsme se sešli parta lidí večer u kina na mostě. Debatovali jsme, co uděláme pro to, aby vojáci nepřijeli. Začala nám být zima, tak jsme udělali malý ohýnek. Z něj pak vznikla barikáda, která byla tak věhlasná po celé republice,“ podávají svědectví pamětníci. Účastníci této „sabotáže“ nechali přivážet další pneumatiky, neustále je přikládali do ohně tak, že tímto místem nebylo možné projet. Barikáda na Polské ulici hořela několik dní. Podobné zátarasy vznikaly ve Volanovské a Horské ulici, v Horním Starém Městě, Poříčí i Libči. Zásadním okamžikem bylo vydání prohlášení o vzniku statutu Mrtvého okresu Trutnov, což platilo samozřejmě i pro samotné město. Jeho smyslem bylo, aby občané nediskutovali s okupačními vojáky, nepodávali jim žádné informace, neposkytovali služby, prostě je ignorovali. Velkou roli v prvních dnech okupace sehrál tehdejší týdeník Krkonošská pravda, který vedl šéfredaktor Vladimír Junek. „Správně se předpokládalo, že první pozornost okupantů bude soustředěná na nejvýznamnější budovy ve městě a bude snaha ovládnout veřejné sdělovací prostředky,“ prozradil ředitel muzea. Redakce Krkonošské se tedy stáhla z budovy Okresního národního výboru do budovy muzea, kde ji nikdo nehledal. Noviny tam v nákladu pět tisíc kusů vycházely po pět dní jako deník. Redakce tam působila nonstop, autoři tam přespávali, lidé jim nosili jídlo a noviny byly distribuovány zdarma. V srpnových dnech došlo k jedné oběti, nikoli však z řad civilistů. „Od jednoho pamětníka jsme se dozvěděli, že byl do nemocnice dopraven sovětský voják, který byl pravděpodobně přejet vojenskou technikou a zemřel,“ dodal Málek. Okupace Československa včetně Trutnova měla později neblahé následky pro ty, kteří se invazi aktivně postavili. Vzdor občanů proti vpádu sovětských a polských vojsk do Trutnova v srpnu 1968 a nesouhlas s okupací byl potrestán. Nastupovala normalizace a lidé spojení se srpnovými protesty byli vyhazováni z práce. Přesná čísla, kolik lidí skutečně režim potrestal, však nejsou známá. „Slyšel jsem, že to mělo být 170 lidí, kteří měli být bezprostředně vyhozeni z práce. Odhaduji, že ve skutečnosti to ale bylo podstatně víc,“ tvrdí profesor Wolf. Hynek Šnajdar hynek@trutnovinky.cz Foto: Bohdan Holomíček, Josef Wenke, Karel Hybner, František Pozděna, Jiří Jahoda, Alena Kmeťová, Václav Petira a Státní okresní archiv v TrutnověVideozáběry: Miloslav Manych, Trutnovinky   

Trutnovinky na našem serveru

Zdroj: Trutnovinky, Zobrazit celý článek

Nahoru

Kalendář akcí

« 2019 »
« červenec »
  Po Út St Čt So Ne
27 1 NABÍDKA... (Akce třetích stran)
1. 07. 2019, 00:00 - 31. 07. 2019, 00:00
Benefiční... (Akce třetích stran)
1. 07. 2019, 18:00 - 7. 07. 2019, 18:00
Svatojánská... (Akce třetích stran)
1. 07. 2019, 18:00 - 1. 07. 2019, 23:59
2 3 OBSCENE EXTREME (Akce třetích stran)
3. 07. 2019, 00:00 - 7. 07. 2019, 00:00
DÍLNIČKY PRO DĚTI (Akce třetích stran)
3. 07. 2019, 00:00 - 31. 08. 2019, 00:00
TRUTNOVSKÉ... (Akce třetích stran)
3. 07. 2019, 00:00 - 30. 08. 2019, 00:00
4 5 6 7
28 8 08. 07. 2019 (Akce)
8. 07. 2019, 07:44 - 8. 07. 2019, 23:59
9 09. 07. 2019 (Akce)
9. 07. 2019, 07:45 - 9. 07. 2019, 23:59
10 10. 07. 2019 (Akce)
10. 07. 2019, 09:21 - 10. 07. 2019, 23:59
11 12 13 ČESKO ZPÍVÁ JINAK... (Akce třetích stran)
13. 07. 2019, 00:00 - 13. 07. 2019, 00:00
14 TRUTNOVSKÝ... (Akce třetích stran)
14. 07. 2019, 00:00 - 28. 07. 2019, 00:00
29 15 16 17 18 19 20 DEN KRKONOŠSKÝCH... (Akce třetích stran)
20. 07. 2019, 00:00 - 20. 07. 2019, 23:59
21
30 22 23 24 IRENA FRIESS... (Akce třetích stran)
24. 07. 2019, 00:00 - 27. 08. 2019, 00:00
25 26 27 28
31 29 30 31        

banner-v1.giffacebook.jpginstagram.jpg

Počasí Trutnov
 

banner-app-f.jpg