Trutnov obsadil desátník Souček se třemi vojáky, Němci odevzdali zbraně

Od vzniku Československa uplyne 28. října 100 let. V čem je tato událost pro republiku významná především? Jsem republikán, nejsem monarchista. Určitě bych v roce 1918 vznik republiky přivítal a vítám ho i dnes. Po konci první světové války to byl dobrý a přirozeně logický krok. Myslíte si, že současnou generaci toto jubileum nějak výrazně zajímá? Upřímně si myslím, že ne. Bohužel mladou generaci dnes toho moc nezajímá a zapadá to u ní do série nudných výročí. Je to škoda.  Nemyslím si, že je to chyba učitelů dějepisu, spíše je to chyba mládeže, která nerada čte, nerada se čehokoli zúčastňuje. Možná, kdyby to výročí bylo součástí nějaké počítačové hry, asi by zbystřila pozornost. Po první světové válce se země odtrhla od Rakouska – Uherska a získala samostatnost. Byl to pro Československo svěží vítr a možnost ukázat, co Češi a Slováci dovedou? Bylo to důležité i pro národní sebevědomí? Měli jsme politickou reprezentaci, v jejímž čele stál Tomáš Garrigue Masaryk, který patřil k politické a kulturní elitě. V této souvislosti se hodně mluví o hospodářské velikosti Československa v té době, ale je nutné dodat, že nevznikla přes noc. Ten dobrý základ už byl z dob Rakouska – Uherska, kdy české země byly nejvyspělejší částí monarchie. Naše hrdost se projevila už při formování československých legií, kdy lidé byli ochotni obětovat svůj život ještě před vznikem Československého státu. Vznik republiky určitě ještě více pozvedl národní sebevědomí. Město Trutnov však v té době ovládal německý živel. Jak na vyhlášení samostatnosti reagovalo jeho tehdejší obyvatelstvo? Co se tady v těch dnech dělo? Menšina, kterou tvořili Češi, reagovala spontánně. Vyvěsili červenobílý prapor na Národním domě. Na příkaz německé samosprávy byl ale tento provokativní prapor sundán a uložen na radnici. Německé obyvatelstvo samozřejmě reagovalo úplně jinak. Vědělo, že vznikem Československa by v Trutnově vládli především Češi, a to Němci nechtěli. Chtěli být součástí buď Rakouska, nebo Německa. Tyto dvě země byly ale před velkým krachem. V té době vznikl v pohraničí státeček, který se jmenoval Deutschböhmen. Měl sídlo v Liberci a vlastní vládu, která odmítala začlenění německého pohraničí do Československa. Dokonce se tam připravovali na nějaký vojenský konflikt. Dávali trutnovští Němci nějak výrazně najevo nelibost? Určitě. Především tím, že horlivě začali jednat s Německem i Rakouskem o tom, aby Trutnov byl jejich nedílnou součástí. Dokonce existovalo letecké spojení z Vídně do Trutnova. Letadla převážela instrukce i zbraně s rizikem, že budou nad územím Československa sestřelena a přistávala na louce u Horního Starého Města. Trutnovští Němci touto cestou dostali kulomety, ale byla tu i děla. Němci však také komunikovali s Československým státem, s kterým chtěli vyměnit uhlí za potraviny, což Československo odmítlo. Stále mluvíme o období listopadu 1918. Za měsíc už byla situace jiná. Místním Němcům trochu vychladly hlavy, protože státeček Deutschböhmen se pomalu hroutil. Československý stát začal postupně obsazovat jednotlivá místa v pohraničí. Musel stát udělat nějaká opatření, aby německý odpor zlomil? Armáda měla v Trutnově špehy z řad české menšiny, kteří tady sondovali, jak je místní německé vojsko vyzbrojeno. Zjistili, že se byly dodány zbraně, že jsou tady údajně letadla i děla. Muselo být tedy nasazeno vojsko, které zasáhlo. Město bylo obsazeno 14. a 15. prosince 1918. První den přijelo československé vojsko z Jaroměře do Poříčí a nádraží vyvěsilo vlajku, zazpívalo hymnu a obsadilo elektrárnu. Tím to mělo skončit. Pak přišla nečekaná kuriozita. Byl tam s nimi nějaký desátník Souček, který říkal, že je z Trutnova a že to město obsadí ještě tentýž den. Aniž by sdělil svým velitelům, co má v úmyslu, šel se třemi muži do města, při tom tloukli na kovové trubky, aby to vypadalo, že jich je hodně, a skutečně obsadili Trutnov. Němci v domnění, že je Čechů převaha, odevzdali zbraně. Tak se čtyři lidé zmocnili města. Druhý den do Trutnova už s plnou parádou přijelo československé vojsko.   Kolik Čechů v té době žilo v Trutnově? Jakou měli pozici? V Trutnově žila tak pětina Čechů. Je třeba poopravit původní názor, jak byli Češi v té době Němci utlačováni. Oproti druhé světové válce, to byla selanka. Ve městě existovaly české spolky, od roku 1900 Národní dům, dokonce tady byly české školy. Češi se sem dokonce stěhovali za prací. Trutnov se v té době výrazně průmyslově rozvíjel, vznikaly nové továrny a pro ně nebyli dělníci. Podnikatelé, kteří chtěli, aby továrny a doly šlapaly, pořádali nábory v českém vnitrozemí. Samozřejmě, že většinové německé obyvatelstvo v drtivé míře Čechy nemělo rádo. Němečtí nacionalisté těžce nesli, že v německém Trutnově se ozývá česká řeč. Čas od času zde Němci pořádali protičeské demonstrace. Scházeli se zejména u sochy císaře Josefa II. Považovali ho totiž za člověka, který se pral za práva Němců. Tady si rozdělili úkoly a pak táhli k Národnímu domu. Na počátku 20. století Trutnov zažil několik konfliktů.   Když se potom stal Trutnov oficiálně součástí Československa, jak naopak Češi reagovali na Němce? K ničemu zas tak dramatickému nedošlo, až na to, že z klíčových úřadů, jako pošta, četnictvo, finanční stráž a podobně byli odstraněni Němci a nahrazeni Čechy. V této době tady neměli Češi žádnou školní budovu. Na Jiráskově náměstí v České čtvrti byly tedy postaveny zdravotní škola a gymnázium. Němci natruc postavili svou vlastní moderní vzdělávací instituci, kde dnes sídlí Základní škola kpt. Jaroše.  Trutnov nikdy nenavštívil první československý prezident T. G. Masaryk, zatímco byl v nedalekých městech Úpice a Dvůr Králové. Proč? Bál se odporu německých obyvatel? Asi to bude jeden z těch důvodů. On by sem možná přijel a při té příležitosti by do Trutnova bylo přesunuto české obyvatelstvo z vnitrozemí. Prezident ale věděl, že by musel zřejmě odpovídat na nějaké nepříjemné otázky německých obyvatel. Pro Masaryka byla prioritou návštěva měst, kde žijí Češi a kde si mohl užít ten krásný pocit sounáležitosti.  Kdo byli po vzniku republiky a v dalších obdobích starostové Trutnova? Prvním starostou byl Herrmann Rauch, ten pokračoval z období Rakouska – Uherska. V roce 1919 byl však sesazen. Po nových volbách se stal starostou kovář Hieronymus Siegl. Pak byli starosty Alfons Kolbe, do roku 1938 Ferdinand Liebig a starostou do konce druhé světové války byl holič Josef Streitenberger. Jinými slovy starosty města byli stále Němci, což bylo logické, protože mezi voliči převažovali němečtí obyvatelé. Byl při vyhlášení Československa podobný stav jako v Trutnově třeba ve Vrchlabí? I tam byli Češi v menšině. Aby se v regionu udržel klid, ve Vrchlabí i Trutnově byla kasárna Hraničářského praporu 2. Díky tomu tady vzrostl počet obyvatel československé národnosti. Ve Vrchlabí byla později vojenská posádka zrušena a na začátku 30. let byla přesunuta do kasáren v Trutnově.  Vláda Čechů však netrvala příliš dlouho. S nástupem národního socialismu v Německu se určitě začala proměňovat situace i v Trutnově. Kdy k tomu došlo a jak to probíhalo? S nástupem Hitlera k moci v roce 1933 se tady rok od roku vztahy zhoršovaly. Když byly například oslavy vzniku republiky, Němci je sabotovali. Později se situace začala ještě více vyhrocovat. V roce 1938 vyhrála volby SdP, tedy Sudetoněmecká strana Konrada Henleina, což byl varovný signál pro československou vládu. SdP lidi v pohraničí zastrašovala a verbovala je do svých řad. Bylo zřejmé, kdo je v této oblasti pánem. Docházelo k násilnostem? Je třeba říci, že Němci žijící v pohraničí získávali z Německa zbraně a podnikali diverzní akce na českém území. Jsou tady pomníky příslušníků československých bezpečnostních složek, kteří byli zastřeleni. U Stachelbergu je pamětní deska vojína Berana, který tam byl při strážní službě postřelen a potom zemřel v trutnovské nemocnici. Dozorce finanční stráže Opočenský zemřel v Petříkovicích, v Hodkovicích zahynul voják z Podkarpatské Rusi Daniel Bala. Asi největší teroristickou akcí Němci na našem území provedli v Horní Malé Úpě, kde přepadli celnici. Při tom zahynul dozorce finanční stráže. Dá se říci, že v té tady době probíhala regulérní nevyhlášená válka. Byli z města s blížícím se rokem 1938 vyháněni Češi? Jaká byla jejich situace? Státní úředníci pochopili situaci a odešli z města v roce 1938. Odešli také učitelé, policisté, železničáři. Jinak to bylo s českými živnostníky. Ti své živnosti nemohli prodat ze dne na den. Zůstali nějací rolníci i dělníci. Nelze říci, že by tady v té době žádná česká menšina nebyla. Samozřejmě z města odešlo židovské obyvatelstvo. Zajímavostí je, že menšina Židů, která zůstala ve městě, si paradoxně zachránila život. Němci tyto Židy okamžitě zajistili, vsadili do trutnovské věznice a pak je poslali do koncentračního tábora Sachsenhausen. Po nějaké době je však z toho tábora pustili s tím, že jim přikázali, aby okamžitě zmizeli z území říše. Židé věděli, že kdyby neposlechli, byl by to jejich konec. Odešli do zemí, kam na ně Němci nemohli, a tím si zachránili život.    Po válce byli odsunuti Němci, Trutnov byl dosídlen Čechy a máme tu další osmičkové výročí – rok 1948. To už jsou u moci komunisté. Co se dělo po tomto klíčovém datu ve městě? V Trutnově, podobně jako jinde v zemi, vznikaly akční výbory Národní fronty, která od roku 1945 sdružovala tehdejší politické strany. Kdo nesouhlasil s novým režimem, byl akčními výbory při čistkách odstraněn. Výbory vznikaly i ve spolcích a probíhala důsledná „očista“ od lidí nepohodlných komunistickému režimu. Zároveň byli, a na to se dnes zapomíná, verbováni lidi z jiných stran do té Gottwaldovy komunistické. Mnozí toho skutečně využili a vstoupili. Pak přišel rok 1968, rok nadějí, který rozbil vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Říká se, že Trutnov byl jedním z mála měst v zemi, kde se obyvatelé postavili okupantům na odpor. Je tomu tak? Zcela jistě. Vliv na to nepochybně měla jeho poloha na hranicích. Lidé se v Trutnově skutečně aktivně postavili na odpor okupantům. Stavěly se tady barikády a dělaly další věci. Je to světlá kapitola tohoto města. Tento osmičkový rok pak vyústil v normalizaci a bylo po rebelii. Dvacetiletá vláda komunistického režimu společnost zcela demoralizovala a rozložila. Co si o tomto období myslíte? Spousta lidí, která nesouhlasila s okupací, byla odstavena z vedení podniků a různých institucí, což se samozřejmě týkalo i Trutnova. Bohužel je v řadě případů nahradili poněkud omezení lidé, kariéristé, kteří využili panující dobu. Pro republiku včetně Trutnova to byla pohroma.  Oteplení přišlo v roce 1988 a o rok na to se režim zhroutil. V jaké město za těch skoro třicet let Trutnov vyrostl? Opět se obnovilo soukromé podnikání, rozvíjel se politický a soukromý život. Trutnované, kteří tady čtyřicet let žili v totalitě podobně jako jinde, se dokázali velmi rychle v nové době zorientovat. Trutnov se stále rozvíjel, vyrostl do krásy, je to město, ve kterém se skutečně dobře a spokojeně žije, má určitě co nabídnout. Je rok 2018. Měl by Masaryk, který se po vzniku Československa do Trutnova obával přijet, z dnešního Trutnova radost? Myslím si, že ano. Mluví se tady česky, jsou tady české nápisy, stále je tady republika. Otázkou je, zda by měl radost z toho, že tady nemáme žádnou sochu Masaryka. Je tady ale Masarykův dům. Proč by se měly dějiny a klíčové historické okamžiky připomínat? Souhlasím s tím, co říká starosta města Ivan Adamec, že, kdo nezná svoji minulost, je odsouzen ji prožít znovu. Měli bychom se z minulosti poučit a neopakovat staré chyby. Mělo by se společně s technologiemi vyvíjet i naše myšlení. Lidé se ale příliš nemění, to platí nejen pro nás, ale pro celý svět. To je třeba vědět. Co byste Trutnovu popřál do dalšího století? Aby tady byl, jmenoval se Trutnov, aby rostl počet obyvatel a vzkvétal jako dosud. OSMIČKOVÉ MILNÍKY POHDLEDEM MUZEJNÍKA 1918: Konec starých časů, konečně republika. 1938: Odhodlání se bránit, promarněná šance. 1948: Nástup komunistů a opět totalitní ideologie. 1968: Marné naděje, které v tehdejší době neměly šanci na realizaci. 1988: Příchod Gorbačova, naděje na změnu a lepší časy. 2018: Žijeme ve svobodě, buďme rádi za to, co máme. Hynek Šnajdar hynek@trutnovinky.cz Foto: Miloš Šálek

Trutnovinky na našem serveru

Zdroj: Trutnovinky, Zobrazit celý článek

Nahoru

Kalendář akcí

« 2019 »
« leden »
  Po Út St Čt So Ne
1   1 2 NABÍDKA... (Akce třetích stran)
2. 01. 2019, 00:00 - 31. 01. 2019, 00:00
FOTOKLUB KDÚ:... (Akce třetích stran)
2. 01. 2019, 00:00 - 28. 02. 2019, 00:00
POVÍDÁLCI (Akce třetích stran)
2. 01. 2019, 09:00 - 2. 01. 2019, 23:59
3 REFORMACE A... (Akce třetích stran)
3. 01. 2019, 17:00 - 3. 01. 2019, 23:59
4 5 6 SMRT A DÍVKA (Akce třetích stran)
6. 01. 2019, 00:00 - 6. 01. 2019, 00:00
KONCERT PRO... (Akce třetích stran)
6. 01. 2019, 15:00 - 6. 01. 2019, 23:59
2 7 8 9 10 TRUTNOV V ÉŘE... (Akce třetích stran)
10. 01. 2019, 17:00 - 10. 01. 2019, 23:59
11 MILAN PEJŘIMOVSKÝ... (Akce třetích stran)
11. 01. 2019, 00:00 - 17. 02. 2019, 00:00
2. PLES ZUŠ... (Akce třetích stran)
11. 01. 2019, 20:00 - 11. 01. 2019, 23:59
12 ŠIKOVNÉ RUČIČKY (Akce třetích stran)
12. 01. 2019, 00:00 - 12. 01. 2019, 00:00
13 VLK A HLAD (Akce třetích stran)
13. 01. 2019, 00:00 - 13. 01. 2019, 00:00
3 14 AKADEMIE TŘETÍHO... (Akce třetích stran)
14. 01. 2019, 00:00 - 14. 01. 2019, 00:00
KNÍŽKA NEJLEPŠÍ... (Akce třetích stran)
14. 01. 2019, 09:00 - 14. 01. 2019, 23:59
15 16 17 KAMELOT (Akce třetích stran)
17. 01. 2019, 00:00 - 17. 01. 2019, 00:00
KURS KERAMIKY PRO... (Akce třetích stran)
17. 01. 2019, 00:00 - 17. 01. 2019, 23:59
JAROSLAV JIRMAN (Akce třetích stran)
17. 01. 2019, 00:00 - 10. 03. 2019, 00:00
ROLE MENŠÍHO... (Akce třetích stran)
17. 01. 2019, 17:00 - 17. 01. 2019, 23:59
18 19 PLES LIDÍ DOBRÉ VŮLE (Akce třetích stran)
19. 01. 2019, 20:00 - 19. 01. 2019, 23:59
20 MOMO (Akce třetích stran)
20. 01. 2019, 00:00 - 20. 01. 2019, 00:00
4 21 22 POTRAVINOVÉ... (Akce třetích stran)
22. 01. 2019, 17:00 - 22. 01. 2019, 23:59
23 24 AGENT tzv.... (Akce třetích stran)
24. 01. 2019, 00:00 - 24. 01. 2019, 00:00
DRÁČEK (Akce třetích stran)
24. 01. 2019, 16:00 - 24. 01. 2019, 23:59
RUDOLF TOMAŠTÍK... (Akce třetích stran)
24. 01. 2019, 17:00 - 24. 01. 2019, 23:59
25 26 27 PUZZLE (Akce třetích stran)
27. 01. 2019, 00:00 - 27. 01. 2019, 00:00
5 28 AKADEMIE TŘETÍHO... (Akce třetích stran)
28. 01. 2019, 00:00 - 28. 01. 2019, 00:00
CONTEMPORARY? (Akce třetích stran)
28. 01. 2019, 00:00 - 28. 01. 2019, 00:00
29 VLADIMÍR KYSELA (Akce třetích stran)
29. 01. 2019, 00:00 - 5. 03. 2019, 00:00
30 4TET (Akce třetích stran)
30. 01. 2019, 19:00 - 30. 01. 2019, 23:59
31 VÁLKA O BAVORSKÉ... (Akce třetích stran)
31. 01. 2019, 17:00 - 31. 01. 2019, 23:59
     

banner-v1.giffacebook.jpginstagram.jpg

Počasí Trutnov
 

banner-app-f.jpg